Po ligovém utkání s Opavou na konci září přišlo prostějovské eskáčko o téměř celý realizační tým. Do Teplic totiž hlavního trenéra Jiřího Jarošíka následoval vedle asistenta Tomáše Hunala i kouč brankářů Petar Aleksijevič. V otázce nového lodivoda pro dvojici Michal Bárta - Filip Mucha se vedení Prostějova rozhodlo vsadit na svého odchovance a bývalého ligového gólmana Tomáše Bureše (na snímku). Rodák z Brodku u Prostějova musel novou pozici skloubit vedle působení ve svém mateřském Sokole i s podnikatelskými povinnostmi, ale dohodu s vedením 1.SK se podařilo najít poměrně záhy. Prozatím zní do konce podzimní části FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY, zda bude spolupráce fungovat i dlouhodobě, je v tuto chvíli otázkou.

 

 

 * Měl jste už dopředu nějaké indicie týkající se nabídky, nebo to bylo nečekané?

„Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Dopředu jsem vůbec o ničem nevěděl a ani jsem to netušil. Odchod bývalého realizačního týmu byl poměrně náhlý, takže ani na nějaké oťukávání nebylo moc času. Prostějov musel jednat co nejrychleji.“

* Nabídku jste nějakou chvíli zvažoval, kdy přišel zlom a vy se rozhodl ji přijmout?

„Upřímně jsem nabídku vůbec nezvažoval, záleželo na vedení klubu. Já jsem jim slíbil pomoc, ale hned na rovinu jsem kvůli svému zaměstnání dal na vědomí, co je reálné stíhat a co naopak stíhat nebudu. Pak to záleželo na

* S vedením klubu jste se domlouval, že mužstvu vypomůžete zatím do konce podzimní části. Platí to stále, nebo přichází v úvahu další spolupráce?

„Zatím stále platí varianta do konce podzimu. Uvidíme, zda to může takovým způsobem fungovat, a podle toho budeme řešit další spolupráci.“

* Takže další případnou spolupráci budete řešit až po odehrání posledního letošního zápasu?

„Myslím si, že to tak bude. Určitě si pak sedneme s vedením klubu i trenéry a budeme řešit, zda to tak může fungovat i nadále. Musí to však samozřejmě vyhovovat oběma stranám. Pokud by byla spokojenost z obou stran, bude podstatné, abych to i já zvládal dále stíhat časově.“

* Pomýšlel jste o možnosti trenérské dráhy, nebo to není na pořadu dne?

„Nemůžu říct, že bych nad tím neuvažoval. Pro mě byl celkově můj poslední větší přestup zpátky do Prostějova skvěle naplánovaný v rámci přechodu z profesionálního fotbalu do normálního života. Ono to totiž není tak jednoduché, jak si člověk myslí. Trénování by mě asi hodně bavilo, ale já jsem se rozhodl jít úplně jinou cestou. A teď už jsem pracovně tak časově omezený, že to není ani možné se tomu věnovat ještě více.“

* Dostal jste i nějaké informace o brankářích v Prostějově nebo jste je sám postupně poznával?

„Ne, informace jsem neměl, ale ani jsem je nepotřeboval. Za tu dobu mé aktivní kariéry mi stačí chvilka, abych viděl, s kým mám tu čest. Michala Bártu si pamatuji, když působil v lize, a Filipa Muchu jsem také už v nějakých zápasech viděl, takže jsem si základní obrázek o této dvojici dokázal udělat prakticky ihned. Pak už jsem jen potřeboval vidět je v tréninku a podle toho zjistit, v čem by se ještě mohli posunout.“

* V Prostějově pracujete především s touto dvojicí. Jak byste je oba hodnotil?

„Za mě to jsou na druhou ligu kvalitativně hodně slušní brankáři. Co se týká brankářského stylu, je ale každý úplně jiný. Každopádně na postu brankáře Prostějov žádné potíže nemá.“

* Mohl byste nastínit, jak vypadají tréninky pod vaším vedením a na co se při nich nejvíce zaměřujete?

„Osobně se snažím pracovat spíše na různých herních situacích, které se pak hodí při utkání. Co se týká nějaké techniky a brankářského postavení, tam už není moc co měnit. Ti kluci už mají ke třicítce a za sebou řadu zápasů, takže tam už člověk opravdu nic moc nezmění. (úsměv) Chci jim tak spíše ukazovat určité situace, aby je dokázali řešit, jak nejlépe mohou. To je taková moje vize.“

* Bez čeho se v současné době brankář už neobejde?

„Dneska musí gólman umět úplně všechno. V první řadě musí umět chytat, pak je důležité dokázat číst hru, což přichází se zkušenostmi a věkem. Musí také umět perfektně zvládat hru nohama. Dále je důležitý přehled v celém pokutovém území, kde musí umět rukama i nohama. Po brankáři nyní už chce každý trenér všechno, a to ať už pomoc s defenzivou, tak i s ofenzivou. Nesmí chybět rychlost a výbušnost, které se dříve od gólmanů vůbec nevyžadovaly. Hodně se toho změnilo od dob, co jsem působil v lize sám, kde brankář na to akorát lehl, a to bylo všechno.“ (úsměv)

* Rozebíráte s trenéry i taktiku na zápas a řešíte s nimi případné nasazení brankářů?

„Zatím k tomu nebyl důvod. Ohledně brankářů se samozřejmě nějak bavíme, ale zatím podle mě nebyl důvod do toho nějakým způsobem zasahovat a něco měnit. Když první brankář chytá dobře a daří se i celému mužstvu, takže by to bylo akorát kontraproduktivní. Filip Mucha je danou jedničkou a Michal Bárta velice kvalitní dvojka.“

* Za svou kariéru máte bohaté zkušenosti. Jak se podle vás změnil profesionální fotbal od dob vaší aktivní kariéry?

„Změnilo se toho hodně. (pousměje se) Když jsem začínal, tak tu byla dvě dominantní mužstva v lize a tituly získávala jen Sparta nebo Slavia. Teď už se to dost srovnalo, i další regionální celky dokážou dělat úspěchy. Největší rozdíl však pociťuji v tom, že už se z toho stal hodně atletický sport. Je to stále více o neuvěřitelných fyzičkách a soubojích. Trošku jako problém vidím, že se vytrácí kreativita, což je podle mého názoru údělem stále nižší základny u mládeže. Další skutečností jsou stadiony, které se neuvěřitelně zkvalitnily. Ať už v otázce jejich zázemí, tak vyhřívanými trávníky. Je toho spousta, co se změnilo, z tohoto pohledu je zcela jiná úroveň než dříve. I v Prostějově se na tom udělal kus práce od dob, co jsem tady působil naposledy.“

* Na co z vaší profesionální dráhy nejraději vzpomínáte. Je to třetí místo v lize? Nebo finále Intertoto Cupu, ve kterém Sigma hrála, a vy jste chytal?

„Určitě jsou to moje největší úspěchy kariéry. Díky tomu třetímu místu jsem se dostal i do jedenadvacítky a s reprezentačním výběrem pak na EURO 2000. Takže největší úspěchy mám spojené se Sigmou. Ale hlavně vzpomínám na ten mančaft, co tam byl. Protože ten byl fantastický. V tom týmu byli Pepa Mucha, Olda Machala nebo Ujfi (Tomáš Ujfaluši – pozn.red.), dneska se strašně těžko na takové úrovni s takovými hráči potkává. Jak po lidské stránce nebo herně.“

* Z Olomouce jste se pak vydal do Drnovic. Jaké to tam bylo?

„´Drnky´, to bylo angažmá za odměnu. (úsměv) Díky tomu, že to bylo na vesnici, tam byl absolutní klid. Žádný novinář, žádný tlak. Pro mě to skutečně bylo angažmá za odměnu.“

* A potom přišlo Brno, to nakonec za odměnu asi vůbec nebylo...

„Byl jsem tam pět a půl roku. První čtyři roky byly dobré, dokonce bych řekl, že výborné. Prvních dva a půl roku jsme hráli výborný fotbal, další rok jsme hráli hrozný fotbal, ale zase se dařilo mně. No a pak poslední rok a půl to stálo za tužku, ale totálně. To bylo největší zklamání, které jsem kdy zažil.“

* Vy jste se z toho dostal nakonec tak, že jste se vrátil zpět do Prostějova. Nemyslíte si, že jste z toho vrcholového fotbalu odešel brzy? Že jste ještě mohli v profesionálních soutěžích nějakou tu sezonu ještě chytat?

„Přemýšlel jsem o tom. Na druhou stranu až po návratu do eskáčka jsem měl suverénně nejvíc možností a nabídek kam jít, než kdykoliv předtím. To byl takový paradox. A když jsem si to srovnal a spočítal, ať už ekonomicky nebo ve výhledu do budoucna, tak návratu domů nešlo konkurovat. Rozhodnutí nelituji.“

* V současné době jste zároveň spoluvlastníkem zemědělské firmy. Jak náročné je pro vás všechno skloubit časově?

„Náročné to je, ale během podzimu už té práce není tolik, takže se to nějakým způsobem dá skloubit, stíhám vše bez větších potíží. Během jara a léta je to však daleko těžší. Jaro se ještě dá, ale zcela upřímně – v létě dva měsíce mimo pracovní povinnosti vůbec nefunguji.“

* Kromě toho jste také nepostradatelnou součástí obrany Brodku u Prostějova, kde se vašemu mužstvu letos daří. Pokukujete i po postupu z okresního přeboru?

„To byste se musel zeptat našeho trenéra. (smích) Já jsem rád, že si stále mohu zahrát a zdraví drží. Teď se nám daří, kluci poctivě trénují a celkově nás to hodně baví. Je vidět, že jedeme na vlně, což udělá také hodně, hned se daleko více člověk těší na tréninky i zápasy. Navíc mi přijde, že se utvořila i dobrá parta. Zda to však bude i s postupem, to se ještě uvidí. K němu se úplně neupínám, hlavně aby nás to nadále bavilo a dařilo se výsledkově i herně.“

 

TOMÁŠ BUREŠ

* narodil se 27. září 1978 v Prostějově

* bývalý ligový brankář se zkušenostmi v první i druhé nejvyšší soutěži

* s fotbalem začínal v 7 letech v Brodku u Prostějova, odkud pochází

* když mu bylo jedenáct, přesunul se do Prostějova a týmu TJ Železárny, kde prošel mládežnickými celky až do mužů

* profesionální kariéru zahájil v roce 1997 jako brankář nástupnického SK LeRK Prostějov

* po 50 odchytaných zápasech přestoupil v roce 1999 do Sigmy Olomouce

* na podzim 2001 hostoval v Drnovicích, na jaře 2002 prožil půlroční návrat do Prostějova, aby se v roce 2003 stal kmenovým hráčem Drnovic

* po dalších čtyřech sezonách přestoupil do Brna, v dresu Zbrojovky nastoupil k 65 prvoligovým a 9 druholigovým zápasům

* po podzimu 2011 se vrátil znovu do Prostějova, v 1.SK působil tři roky, aby se před jarní částí sezóny 2015/16 přesunul do divizních Kozlovic, ze kterých v roce 2017 míří zpět do rodného Brodku u Prostějova

* si za svou kariéru odchytal celkově 121 duelů v nejvyšší soutěži, v nichž vychytal 41 čistých kont

* v dresu Sigmy nastoupil do 2 zápasů v Poháru UEFA (na Realu Mallorce a proti Šerifu Tiraspol, v obou případech skončilo utkání 0:0)

* následně přidal i 127 duelů ve druhé nejvyšší soutěži a 69 zápasů v MSFL

* jako třetí brankář se v roce 2000 zúčastnil Mistrovství Evropy do 21 let na Slovensku, kde s českou reprezentací získal stříbrné medaile, do bojů však nezasáhl

* s Olomoucí vybojoval v sezoně 2000/2001 v Gambrinus lize 3. místo

* v roce 2000 si zachytal za Sigmu finále Intertoto Cupu, když Olomouc remizovala doma s italským Udine 2:2, v odvetě pak prohrála 2:4 po prodloužení

* v současné době působí jako spoluvlastník společnosti ZEVAS (zemědělská firma)

* od počátku října se stal trenérem brankářů 1.SK Prostějov

zajímavost: od roku 2017 až do současnosti nastupuje v Brodku u Prostějova, kde působí na pozici stopera a se svým mužstvem vede okresní přebor