Brněnská skupina historického tance Roseta se věnuje dvorským a venkovským tancům zejména z období gotiky a renesance. Inspirací jsou dochované historické materiály. Historickým tancem se zabývá již od roku 2000. Jejím členům jde o historickou autenticitu, ale hlavně tančí se zaujetím a radostí, o kterou se ochotně dělí s diváky. Často můžeme tanečníky vídat i při akcích pořádaných na zámku Plumlov.
Se šlechtickým půvabem a ladností se mezi sebou proplétají. V rukou jim zavlaje hedvábný šátek, stužka z věnečku, pak pozvednou růži. V aristokraty se pravidelně mění členové skupiny historického tance Roseta. Tanečníci z Brna vystupují na zámcích, hradech, plesech, městských slavnostech a jarmarcích, historických slavnostech nebo například i v domově pro seniory. „Naší inspirací jsou dochované historické materiály. Usilujeme o historickou autenticitu, ale hlavně tančíme se zaujetím a radostí, o kterou se ochotně podělíme s našimi diváky,“ říká předsedkyně sdružení Jaroslava Smutná. Jak dodává, členové sdružení se také pravidelně účastní seminářů historického tance.
Samotné kroky jsou jen desetina celkového tance. „Stejně důležitý je i výraz, pak figury, choreografie, kontakt s ostatními tanečními partnery. A to vše musíme spojit do jednoho celku. Tanečníci se na sebe musí naladit. Proplétají se mezi sebou, přitom nemohou chodit jako na procházce, protože tancem divákům něco sdělují. A co říkají, musí mít sami v hlavě i v srdci. Teprve potom to dojde i k publiku,“ vysvětluje Smutná. Učí se také podle dobových zápisů starých tanečních mistrů, ve kterých jsou popsané kroky i druh tance, jestli je například párový nebo kruhový. Některé choreografie vymýšlí sami.
Tanečníci mají natrénovaných kolem třiceti tanců a na každou příležitost z nich vybírají. Umí také vyučovat tanec, zatančí pověsti a pohádky.
Kostýmy vyžadují znalosti
K pásmům i tancům používají nejrůznější rekvizity jako věnečky, vějíře, šátky, vyšívací kruhy nebo květiny. A samozřejmě kostýmy. Ty si členové Rosety šijí většinou sami, někdy jim pomáhá renomovaná odbornice Štěpánka Skalická. „Jezdíme na semináře, cíleně dohledáváme fakta v archivech a vytváříme repliky. Inspirací jsou nám v neposledním případě staré obrazy. Používáme pouze původní materiály, len, samet, hedvábí a také původní barvy té doby. Třeba dnes velmi moderní tyrkysovou u nás nenajdete, v době renesance ji neuměli vyrobit,“ vysvětlují hlavní „šičky“ Lenka a Saša. Jak dodávají, většinu kostýmů už šijí v ruce a používají původní technologie. Ušít jedny šaty trvá půl roku, ale i rok, protože jsou dokonalé i stran výšivek, potažených knoflíků a doplňků. A pozor, u Rosety najdete pouze originály, neexistuje druhý kus. V kostýmech se tančí dobře, protože nemají široké spodničky a korzety. Přesto kvůli šněrování a různým tkaničkám zabere minimálně čtvrt hodiny jedny šaty s něčí pomocí obléknout. „Horší je to, když tančíme venku na sluníčku v pětatřiceti stupních. Propotíme všechny vrstvy i samet a svlékání je pak horší než oblékání,“ směje se Smutná.
Letos už Rosetu na Plumlově neuvidíme, příští rok si její vystoupení ale určitě nenechte ujít.
