Zvlášť v posledních letech, ovlivněných covidem, v předvánočním období pravidelně startuje něco, co by se dalo nazvat balíkiádou. Po celé republice se to hemží kamiony a dodávkami, které ve (snad) zdánlivém chaosu křižují silnicemi sem a tam a jsou až po střechu naloženy balíky a balíčky nejrůznějších tvarů a obsahů.

Ty končí buď přímo u adresátů, nebo na různých výdejních místech, či poslední dobou i v automatických boxech. Zvlášť takové výdejní místo se musí na toto období dobře připravit co do dostatku místa. Balíkiáda má totiž, věřte – nevěřte, své pevné zákonitosti.

Především ty největší balíky přicházejí logicky v době, kdy toho místa opravdu nemáte nazbyt. Když už příslušný plac najdete, můžete si být jisti, že tam onen neforemný balík stráví delší dobu. Zatímco malé obálky mizí po příjmu takřka obratem, v případě těch rozměrných si dávají jejich šťastní majitelé leckdy načas. A to v lepším případě. Takovému balíku je totiž nezřídka dopřávána i druhá cesta zase zpět k odesílateli coby nevyzvednuté zásilce.

S místem je třeba šetřit a zapojit trochu té prostorové představivosti, jak co nejúčelněji vše uspořádat. Když se vám podaří postavit něco jako nefalšované hradby použitím různě velkých balíčků coby stavebních kamenů, můžete se vsadit, že nejdřív si přijde zákazník pro ten úplně nejspodnější. Pýcha na vybalancovanou stavbu tak nevyhnutelně předchází jejímu pádu.

Pokud jste znalci českého velikána Járy Cimrmana, jistě znáte jeho geniálně jednoduchý princip obsluhy hornického výtahu. Dolů do dolu se nejlépe dostanete tak, že tímto směrem jede vždy o jednoho horníka víc, což má ovšem za následek nepříjemný efekt hromadění horníků v dole. Stejné je to i v případě, kdy každý den přibude na výdejní místo víc balíků, než se vyzvedne či putuje zpět. Že se tím zvyšuje tlak na beztak už hodně omezené prostorové možnosti, je nabíledni.

Nezřídka dotyčný při vyzvedávání netuší, kdo přesně si balíček objednal, takže hledáte paní Vomáčkovou, aby se nakonec ukázalo, že na etiketě stojí jméno páně Vokurky. Šotci putují nejen po tiskárnách novin a knih, ale i etiket, proto se z dvojpísmenného podivného jména, evokujícího asiatský původ, nakonec vyklube úplně obyčejné české jméno a příjmení.

Zkrátka podnětů pro nejrůznější studie tento obor poskytuje dostatečné množství. Krásně se podle obalů dá rozpoznat, které zboží je zrovna „in“. Nejraději člověk jistě manipuluje s balíčky majícími potenciál udělat největší radost. Spokojený pes dokáže mít stejně rozzářené oči jako nedočkavé dítě rozbalující si novou hračku.