Na velice lichotivém pátém místě vstupují prostějovští fotbalisté do jarních bojů FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY. Čeká je o malinko větší porce utkání než na podzim, kdy se odehrál tucet kol, zbývá tedy ještě čtrnáct. V přesné polovině budou všichni účastníci po nadcházejícím víkendu, ve kterém se utkají s posledním týmem, s nímž se na podzim ještě nepotkali.
Ještě v minulé sezóně se ženy VK Prostějov dlouho pohybovaly v popředí extraligového pelotonu na medailových postech, nakonec skončily čtvrté. Během tohoto ročníku 2020/21 si v obměněném (a oslabeném) složení musely na horní patra tabulky už nechat zajít chuť, při sázce na převážně mladé hráčky naopak zakusily boj blízko opačnému pólu pořadí.
Nedělám to často, abych něco uveřejnil na zakázku, ale přišla mi prosba od „moravských patriotů“, zda by se šlo vyjádřit ke sčítání lidu z jejich úhlu pohledu. A protože jako demokrat nevidím důvod jejich názor nezveřejnit, tudíž dnešní rubriku a přepouštím autorovi následujících řádků, kterým je Jiří Máca.
Ještě před dvěma týdny to chvilku vypadalo, že prostějovští muži budou možná schopní atakovat úplné čelo prvoligové soutěže. Po šňůře pěti vítězství za sebou se vyšvihli na sedmé místo tabulky, nedaleko od elitní čtveřice, a tím přímého postupu do čtvrtfinále. Už tehdy jsem však upozorňoval, že jen skvěle využili příznivého losu a útok na nejvyšší pozice není příliš reálný. Skutečnou kvalitu současného týmu LHK mělo odhalit až následné období mnohem těžších bitev proti papírově (nej)silnějším soupeřům.
Jsou krásné, inteligentní, vzdělané, úspěšné, soběstačné a samy. Tak by se dala v kostce shrnout životní situace velkého množství moderních žen. Mají víceméně vše, jediné, co jim chybí, je stálý partner a dítě. Za pár let jim bude čtyřicet a ony už velice dobře vědí, co nechtějí. Do jisté míry mají představu i o tom, co by si přály. Chlapa, na něhož by mohly být stejně přísné, jako jsou zvyklé být přísné samy na sebe. Jenže kde ho vzít?
Doslova křest ohněm v pátek prodělali hráči eskáčka. Do Blanska jeli jako papíroví favorité, přičemž soupeř je nováček F:NL a po podzimu se nacházel na 12. místě. Ukázalo se však, že tabulka nemusí mnoho znamenat.
Volejbalistky VK Prostějov nakonec i počtrnácté v řadě postoupily do extraligového play off, na sklonku dlouhodobé části soutěže to přesně dle očekávání ani nebylo žádné drama. Stačilo přehrát papírově slabší Šternberk – a jistota sedmého místa byla už kolo před vypršením základní fáze na světě.
Tvrdý, avšak čistý sport. Slova jako respekt a úcta k soupeři zde sedí naprosto dokonale. Nezaujatým fanouškům sportu muselo mistrovství světa v házené konané v Egyptě oku lahodit. I když bohužel proběhlo bez české účasti, kterým jejich odlet zatrhl koronavirus.
Z dlouhodobé fáze UNIQA extraligy žen ČR 2020/21 zbývá dohrát už jen čtyři poslední duely – a pak přijde na řadu závěrečné play-off. Což letos bude opravdový vrchol s natolik očekávanou výživností, že těšit se na něj mohou všichni volejbaloví fanoušci už teď.
Krizový rok, který má celý svět za sebou, nás nevyjímaje, se silně dotýká také financí do sportu. Tato situace tak může znamenat opravdu velký problém. A to nejen v současnosti, ale především do budoucna.
Pět výher a potom dvě porážky v řadě. „Co se to děje?“ chtělo by se říct. Zdálo se, že Jestřábi mají skvěle nakročeno dokonce do první čtyřky. Vyhrávali zápasy, dávali góly, začali proměňovat přesilovky. A dařilo se jim. Jenže minulý týden znamenal dvě velká zklamání. Po dvou utkáních s favorizovanými celky totiž Prostějov nemá ani bod. Nedá se sice říct, že by Jestřábi zcela zklamali nebo přímo propadli. Po nezvládnutých částech zápasů a relativně nízkém počtu střel však dostali tvrdý direkt.
První liga jako klenot? Ano, mělo by to tak být. O skutečném stavu fotbalu ovšem nevypovídá profesionální soutěž, často z nemalé míry plná zahraničních hráčů, ale zejména soutěže regionální a pak ty mládežnické. Počet mládežnických hráčů ale dlouhodobě spíše klesá a ruku v ruce s tím i počty týmů, v návaznosti i mužstev v dospělých soutěžích regionálních soutěží. To do značné míry postihuje také Prostějovsko. Příkladem budiž Kralice na Hané. Ty se perou s postupným odpadáváním mládežnických týmů, jež se v nedávné minulosti topily (některé) na dně soutěží. Nyní už je vůbec nenajdeme. Prostě a jednoduše se rozpustily do okolních klubů a skončily.
Únor bílý, pole sílí. Tak doufejme, že nám budou sílit jen ta pole a ne koronavirus. Raději si pojďme po měsíci již podruhé v tomto roce zalistovat městskou kronikou. Historických událostí bylo jako máku, některé by nás měly i poučit...
Už je to k nevydržení. Několik měsíců již nejen český národ trpěl pod opratěmi nouzového stavu. Hádky mezi vládou a opozicí o to, jestli stav nouze ještě vůbec potřebujeme, mě osobně nechávaly chladným.
Únor začal nešťastně. Hned první den tohoto měsíce došlo na prostějovském sídlišti Hloučela v ulici Jana Zrzavého k sebevraždě. Podobné zvěsti se mezi lidmi šíří kromobyčejně rychle. Drtivá většina těch, k nimž se příslušná šeptanda donese, se okamžitě zeptá – kdo a proč takto zemřel?
