Blog redaktora

Už jsou to skoro dva týdny, co olympijský oheň v Itálii pohasl, ale na vynikající sportovní výkony se bude ještě dlouho v živě vzpomínat. Více než čtrnáct dnů zápolení o téměř stovku sad medailí hltal celý sportovní svět a výkony všech sportovců zaslouží absolutorium bez rozdílu umístění. Čtyřletý cyklus má totiž hodně do sebe a svátku sportu letos i přes řadu dřívějších hrozeb nechybělo nic.

Setkávám se opakovaně s konstatováním, že děti a) nečtou a b) žijí přespříliš virtuálně, takže vlastně nežijí. Je to pravda? Jak se to vezme. Dnešní děti si neumí představit život bez internetu. Já v době svého dětství byla taky mimo realitu (a jsem pořád). Protože tou mou realitou byly knihy.

Ticho. Sedíte. Nic neděláte. Telefon nezvoní, nikdo nepíše, svět se na okamžik zastavil – a přesto máte pocit, že jste něco pokazili. V hlavě se rozsvítí kontrolka: Pozor, neproduktivní stav. Někde hluboko ve vás se probudí vnitřní personalista a začne se ptát, jaký je vlastně smysl vašeho bytí, když zrovna neprodukujete výkon.

V souvislosti s mrazivým počasím se opět vrací téma pomoci bezdomovcům. Město ruku v ruce se strážníky a azylovým centrem dělá, co může, aby jejich situaci alespoň trochu zlepšilo.  Reakce veřejnosti jsou však, alespoň na sociálních sítích, spíše negativní. Ať jdou makat, zní hodně často. Jenže pro mnohé z nich to vůbec není jednoduché.

Stále přibývá lidí, kteří se touží něčím proslavit tak, aby mezi „šedivým davem“ nezapadli. Nestačí jim, že je zná a případně oceňuje jejich rodina a nejbližší přátelé, mají potřebu stát se všeobecně známými osobnostmi uznávanými co největším počtem lidí.

Mnozí k tomu využívají prostředí sociálních sítí, kde na sebe upozorňují všemi možnými prostředky. Které zvolí, záleží primárně na charakteru jejich osobnosti. Nejjednodušší a zároveň nejčastější cestou jsou „hejty“, jimiž napadají ostatní, čímž u nich vzbuzují nejen negativní emoce, ale hlavně pozornost. Podobně to může být vytvářením či sdílením obsahu, který je má odlišit od všech „ovcí“ domnívajících se například, že země je kulatá. Další exhibicionisté pak volí extravagantní cesty, jimiž svým způsobem žadoní o pozornost co největšího počtu lidí.  Dlouhodobého uznání se však ve finále dočká opravdu jen málokdo.

Nečekanými hvězdami zejména v regionálním měřítku ovšem vždy byly nejrůznější městské či vesnické figurky a bezdomovci. V Prostějově máme aktuálně asi dvě nejvýraznější. Jednou z nich je paní Jana, která už přes tři roky nepřetržitě stojí, sedí či leží před obchodem ve Fanderlíkově ulici. Tou druhou pan Zdeněk, rozložitý muž, jemuž nikdo neřekne jinak než Drobek a jehož je možné pravidelně potkat například před Kauflandem v Okružní ulici.     

Proč mají tito bezdomovci s celebritami mnohem více společného, než si myslíme? V první řadě se odlišují vzhledem, chováním a stojí za nimi výrazné příběhy a osobnostní rysy přitahující pozornost. Stejně jako nejrůznější herci a zpěváci, tak i bezdomovci totiž hrají svoji roli před velkým množstvím lidí. Jejich místo však není na červeném koberci, ale v „pouličním divadle“. Obě skupiny tak neodolatelně přitahují pohledy nás ostatních a svým způsobem normálních čili průměrných. Není přitom až tak důležité, zda jsou tyto pohledy obdivné, soucitné, či opovržlivé.

Ze všeho nejdůležitější jsou však jejich příběhy. Více či méně pravdivá „story“ všeobecně známých celebrit můžeme najít na stránkách či obrazovkách bulvárních médií. O bezdomovcích se toho však tolik neví, i proto o nich vznikají různé legendy a mýty.

Nelze se tedy vůbec divit obrovské pozornosti, kterou na sociálních sítích nedávno zaznamenala informace o Drobkově umrznutí. Přestože se ukázala jako falešná, dokonale potvrzuje všeobecnou popularitu, jíž se právě tento bezdomovec těší. Kdyby se lidé dozvěděli o úmrtí šikovného lékaře, svědomitého účetního či obětavé maminky čtyři dětí, kteří však „na první pohled“ ničím nevynikali, nebylo by těch reakcí určitě více.

Jenže o tom to opravdu není. Ať už je člověk bezdomovec, či slavná zpěvačka, ani sebevětší popularita nikdy nikomu nenahradí dlouhodobý reálný vztah se skutečně blízkými lidmi. 

Nevím, jestli vy sami to také tak cítíte. Ale já i s přibývajícím věkem a s komplikovaným zdravím si stále víc a víc uvědomuji, jak ten čas letí. Letí, to je možná i slabé slovo. Není to tak dávno, co jsem s radostí odjížděl v srpnu 2025 na dovolenou do Karlových Varů. Zdá se mi, jako by to bylo teprve před týdnem!

Naše město spustilo další ročník participativního rozpočtu. Umožňuje každému z nás uplatnit svou představu o tom, jak by měl Prostějov vypadat. Aby bylo naše město místem, kde se dobře žije, potřebujeme nejen dobré nápady, ale také vaši aktivní účast. Až do 31. prosince můžete předkládat vlastní návrhy na zlepšení veřejných prostranství – od nových laviček přes úpravy zeleně až po místa pro sport a odpočinek. Souhrn uplynulých ročníků i potřebné informace, jak se zapojit, najdete už teď na webu města.

To, že prostějovské volejbalistky i po výrazném letním omlazení hráčského kádru vstoupily do nové sezóny 2025/26 tak výborně, mohlo zpočátku působit jako překvapení. S každým dalším vítězstvím, jichž na konto VK utěšeně přibývá (navíc mnohdy přesvědčivých 3:0), se však stále víc potvrzuje, že o žádné překvapení nejde.

Znáte to. Sotva jste schovali do skříně halloweenské dekorace a z ulic zmizely šklebící se dýně, už na vás v obchodních regálech číhají postavičky z nekvalitní čokolády. Ani nemrknete a ze všech oken na vás blikají světýlka rozličných barev, z rádia křičí Rolničky a holčička v televizi utíká před divočákem. A najednou vám dojde, že se blíží nevyhnutelné. Pořízení vánočních dárků, a s ním spojený všudypřítomný chaos.

Je to samozřejmě věcí pohledu a názoru, ale když se člověk minulý týden v pátek podíval na slavnostní losování skupin pro mistroství světa ve fotbale, tak si troufám tvrdit, že těm, kteří mají sport jako okrajovou záležitost, muselo sakra dlouho trvat, než jim došlo, na co se to vlastně dívají. Předvádět se na pódiu je pro někoho možná fajn, ale k jedné z pravidelně nejsledovanějších akcí na planetě to byla spíše přesná ukázka trapnosti.

Prostějov dlouhodobě vychází vstříc všem generacím svých obyvatel, aby se jim ve městě co nejlépe žilo. Důraz klademe i na služby pro dříve narozené občany, kteří mají své specifické potřeby a zájmy.

Rok 2025 představuje významný milník v dějinách vědy, kultury i mezinárodní politiky – nedávno uplynulo 130 let od chvíle, kdy švédský vynálezce, průmyslník a filantrop Alfred Nobel ve své závěti vytvořil základ jednoho z nejprestižnějších ocenění na světě. Nobelova cena, poprvé udělená v roce 1901, vznikla díky promyšlenému a tehdy neobvyklému rozhodnutí věnovat většinu vlastního majetku na podporu těch, kteří „lidstvu přinesli největší prospěch“. Po více než jednom století zůstává její význam nejen aktuální, ale zdá se, že je ještě větší než kdy dřív. Alfred Nobel byl znám především jako vynálezce dynamitu, avšak jeho intelektuální záběr přesahoval tradiční rámec průmyslníka.

V dobách své největší slávy prostějovské volejbalistky suverénně dominovaly nejen tuzemské extralize, ale i Českému poháru žen. Vždyť v něm ovládly prvních devět ročníků (2008 až 2016), do nichž od klubového vzniku zasáhly, a pak se v roce 2018 na trůn ČP ještě jednou vrátily.

V dobách své největší slávy prostějovské volejbalistky suverénně dominovaly nejen tuzemské extralize, ale i Českému poháru žen. Vždyť v něm ovládly prvních devět ročníků (2008 až 2016), do nichž od klubového vzniku zasáhly, a pak se v roce 2018 na trůn ČP ještě jednou vrátily.