Blog redaktora

Léto vybízí mimo jiné k četbě, na kterou přes rok moc času nezbývá. A já dnes mohu představit autora zatím dvou knih vonících jehličím, houbami, trochu i loveckým prachem a vůbec vším, co se týká lesa a myslivosti. Mám před sebou dvě knihy Františka Mlčocha „S Almou po boku“ a „Místa, která mám rád“.

Minulý týden jsme v Prostějově odhalili památník prostějovských výsadkových jednotek. Naše město na něj Klubu speciálních sil přispělo částkou 100 tisíc korun. Slavnostní akt se odehrál při příležitosti 65. výročí přestěhování příslušného vojenského útvaru č. 8280 do Prostějova.

Roztříštěnost zastřešujících asociací mu při konfrontaci s rostoucím MMA vůbec nepomáhá

Box coby tradiční olympijský sport je neblaze roztříštěný. A to jak na mezinárodní scéně, tak v rámci České republiky. Kdo do téhle problematiky příliš nevidí, tak prapůvodem štěpení zájmů i celého sportovního odvětví v jeho takzvané amatérské odnoži bylo spuštění ruské válečné agrese vůči Ukrajině před více než třemi lety.

„A tu je fotbalista, plavec, hokejista. Já hraju hokej a občas mi kape na hlavu. A tady důchodce, předškolák, maturant. My jsme si ve zchátralém ‚Kasku‘ užili zábavu... Já chci krmit labutě, já nemám na nájem, já chodím pozdě na kutě, já zas vstávám nad ránem. Ten chce to a ten zase tohle. A všichni dohromady jsme nespokojeni moc!“

A je to tady. Uteklo to jako voda a máme tady konec školního roku. Prvňáčci se těší na své první vysvědčení, deváťáci už stříhají metr, až vypadnou ze „základky“ a vyrazí na nějakou tu střední školu, tedy pokud se jim podařilo probít se přes systém DIPSY, středoškoláci, hlavně maturanti se posunou dál do reálného života, kde zjistí, že maturita byla proti tomu legrácka. No a kantoři, ti budou moci na chvíli vysadit Lexaurin a přenechat ho na dva měsíce rodičům, kteří najednou zjistí, že starost o dítě by měla být 24/7, ne jako deset měsíců v roce, kdy dítě vidí jen večer a o víkendech a po zbytek dne se o něj stará škola.

Více než deset měsíců uplynulo od chvíle, kdy začal soutěžní ročník 2024/2025 pro regionální fotbalové zástupce napříč kategoriemi i soutěžemi. V polovině června, jak už bývá zvykem, dopsal svou knihu, jejíž poslední kapitoly rozhodovaly na řadě míst o tom zásadním – co bude v dalším ročníku. Nyní se už všechno začíná jevit poměrně jasně, ale oproti zvyklostem, kdy rozhodovala jen skutečná sportovní kvalita a forma, se nyní stále častěji projevuje i situace na sportovním poli, která kluby nutí měnit svůj pohled, což se potvrdilo i letos.

Pohled na malé EURO je zdárným příkladem toho, jak se na tyto soutěže pohlíží u outsiderů a u největší světové fotbalové špičky. A rozdíl je přitom zcela zásadní. Zatímco například naše reprezentace bere skutečně to nejlepší, co v dané kategorii má, tak největší favorité mají na turnaji buďto hráče širšího výběru, či některé mladší jedince, které chtějí postupně dostávat směrem nahoru.

V pracovním i osobním životě se už dlouhá léta setkávám s lidmi, kteří pečují dlouhodobě o své blízké. Děti, rodiče, sourozence, životní partnery. Obětují svůj vlastní život, aby se denně rvali o život těch, které milují. Neumí si představit, že by je svěřili do péče nějaké instituce. Radují se z každého zlepšení, krůčku, ale i toho, že se stav nehorší. Léta věnují péči těm, kteří jim to nikdy nebudou moci vrátit.  Jsou jejich krev, srdce, lásky.

Už tento týden v neděli 29. června proběhne další primátorská prohlídka prostějovské radnice. Při této příležitosti naší krásnou budovou provázím vždy já. Příchozí se dozvědí informace o historii radnice, o její stavbě i o místních mistrech řemesel, kteří v ní zanechali svou stopu.

Ne, nebojte se, nehodlám dnes vůbec rozebírat další průšvih naší 4demoliční vlády, ale chci se zabývat trochu platidlem, které se tak řeší. Nejsem si totiž jist, že každý chápe, o co vlastně jde. A upřímně řečeno, já sám jsem se začetl do problematiky bitcoinů hlouběji až po téhle kauze, jelikož do té doby mi problematika kryptoměn zaváněla spíše darknetem a temnými silami podsvětí. Takže co je ten bitcoin.

Věc je jasně dána. Vedení prostějovského magistrátu disponuje už dva roky projektem na výstavbu nového krytého plaveckého bazénu. Konkrétně hned vedle aquaparku v Krasicích. Začít stavět se má už na podzim tohoto roku, ještě předtím však stačila radnice vyhovět zástupcům opozice a plaveckému klubu tím, že projekt změnila z osmi plaveckých drah na deset. Ale ani tento vstřícný krok vedení magistrátu plaveckému klubu nestačil. Je zajímavé, že plavci stále po městu chtějí padesát metrů dlouhý bazén místo pětadvacetimetrového. A to samé opoziční zastupitelé. Nemůžu stále pochopit, proč stejní politici, kteří vyčítají radniční koalici každou podezřele vydanou korunu, a přitom stále trvají na dlouhém bazénu, který vyjde o zhruba 250 milionů dráž. A to nemluvím o ročních nákladech na provoz, jež by se zvýšily zřejmě i na 60 milionů korun. „Bude roční provozní náklady platit plavecký oddíl?“ zeptal se zhruba před rokem Aleše Matyáška primátor František Jura. „V tom případě bychom o padesátimetrovém bazénu uvažovat mohli,“ dodal první muž Prostějova. Odpovědí mu bylo hluboké ticho, opozičníci sklopili hlavy a byl klid...

Okresní přebor se zdárně dostal ke svému konci a o postupujícím letos bylo jasno už tři kola před koncem. Už po vzájemném zápase mezi dvěma hegemony z Brodku u Konice a Vrahovic se dalo tušit, že si prvně jmenovaný dojde pro letošní titul a postup do kraje, ale na oficiální jistotu bylo nutné počkat. Z pohledu celého ročníku se jedná o zasloužený posun směrem vzhůru a kredit je třeba dát i druhým Vrahovicím, kterým by už možná slušelo přiléhavé označení věčně druhé, protože to není poprvé, co se na jejich úkor raduje někdo jiný.

Získat dvanáct mistrovských titulů za osmnáct let klubové existence, tedy ve dvou třetinách svého trvání, to je opravdový majstrštyk. Volejbalovému klubu VK Prostějov se povedl hlavně díky jeho počáteční desetileté dominanci tuzemsku, ale také díky dvěma dalším extraligovým zlatům za poslední tři roky.

Naše město opět podpoří nástup nejmladších žáků na základní školy. V minulých dnech jsme schválili, že prostějovské základní školy získají příspěvek samosprávy ve výši 1 000 korun na jedno dítě přicházející do první třídy.