Roztříštěnost zastřešujících asociací mu při konfrontaci s rostoucím MMA vůbec nepomáhá
Box coby tradiční olympijský sport je neblaze roztříštěný. A to jak na mezinárodní scéně, tak v rámci České republiky. Kdo do téhle problematiky příliš nevidí, tak prapůvodem štěpení zájmů i celého sportovního odvětví v jeho takzvané amatérské odnoži bylo spuštění ruské válečné agrese vůči Ukrajině před více než třemi lety.
Po tomto hanebném Putinově činu se Mezinárodní boxerská federace AIBA rozdělila na ty, kteří v konání Ruska neviděli žádný problém a na ty, jež ukrajinské napadení odsuzovali. Z těch prvních posléze vznikla Mezinárodní boxerská federace IBA pod vedením neblaze proslulého Umara Kremleva, putinovského sympatizanta. Ti další, názorově morální založili novou samostatnou World Boxing.
Než se však celá situace dlouhodobě vyřešila z hlediska práva startu na mezinárodních soutěžích včetně vrcholných (olympijské hry, mistrovství světa, kontinentální šampionáty), byla Mezinárodním olympijským výborem nějaký čas upřednostňována proruská IBA. A právě tehdy v ČR vznikla Česká federace boxu ČBF, aby z nastalé situace těžila.
Naštěstí i v MOV posléze zvítězil zdravý rozum a momentálně už drží hlavní slovo v celosvětovém měřítku World Boxing hájící lidsky normální principy svobody i spravedlnosti. A právě WB zůstala trvale věrná Česká boxerská asociace, byť původně zůstávala v nesmyslné nevýhodě. Teď už je ovšem z tohoto hlediska všechno v pořádku.
Leč jinak to s rohovnickým sportem v naší zemi dobré vůbec není. Máme tu dva různé národní spolky, tedy Českou boxerskou asociaci a Českou federaci boxu, jež rozdělují vyznavače tohoto sportu do dvou samostatných táborů. Které nejenže logicky nespolupracují, nýbrž si vzájemně konkurují, házejí klacky pod nohy a jejich vztahy jsou pod bodem mrazu.
Což je přesně ta v úvodu deklarovaná roztříštěnost, jež tradičnímu bojovému sportu vůbec nepomáhá, ba naopak mu extrémně škodí. Zvlášť za situace, kdy i bez téhle rozdělenosti tuzemský box čím dál víc válcuje stále populárnější MMA plnící hlediště velkých arén a strhávající na sebe čím dál větší pozornost nejen fanoušků, ale také širší veřejnosti.
Pak se ani v našem regionu nelze divit situaci, že na důležité boxerské akce přijde minimum diváků. Potkalo to jak před týdnem turnaj Hanácké beran v Kelčicích organizovaný OHBC Prostějov pod hlavičkou ČBA, tak před měsícem otevřené Mistrovství ČFB ve Sportcentru-DDM pořádaný BC DTJ Prostějov. Obě klání nabídla řadu kvalitních zápasů, přesto větší počet příznivců nenalákala.
Je naprosto zřejmé, že pokud chce český box aspoň trochu posílit a nezůstávat jen u nicneříkající tradice, potřebuje nutně sjednotit. Bohužel za současných okolností asi není absolutně reálné, že by k něčemu takovému opravdu došlo. A rostoucí MMA tedy má dveře otevřené, přímo dokořán.
