Vánoce, Vánoce přicházejí...
Sáhněte si do svědomí – jestlipak jste letos byli hodní?
Že byli? Pak se můžete těšit – Ježíšek tu bude coby dup.
Také si někdy vzpomenete, jak byly ty vánoční svátky hezké v době, kdy jsme si hráli s autíčky a nosily puntíkaté zástěrky? Shon a starosti s předvánočním úklidem nám byly tehdy ještě „šumafuk", při pečení jsme mamince pod rukama uždibovali lákavě vonící cukroví a dárky jsme nemuseli shánět, protože nám je nosil Ježíšek. Jedinou naší starostí bylo sednout si někdy na začátku prosince k bílému papíru a dojemným dětským písmem mu svěřit svá přání. Každý takový dopis začínal slovy „Milý Ježíšku…".
Rok co rok jsme vychutnávali onu tajemnou atmosféru a těšili se, až zaslechneme dlouho očekávané zazvonění. A ať jsme dělali, co jsme dělali, nikdy jsme Ježíška ani koutkem oka nezahlédli. Stačila jen chvilka nepozornosti – najednou, kde se vzal, tu se vzal, v pokoji stál rozzářený stromek a pod ním kupa dárků.
Pak jsme povyrostli a legenda o Jezulátku vzala za své. Neradi, ale přece jen jsme museli vzít na vědomí, že dárky obstarávají tátové, mámy, babičky a dědové, a zapojili se do předvánočních nákupů.
Ale i když už dávno víme, jak to s tím Ježíškem je, ta neopakovatelná, tajemstvím opředená atmosféra v nás zůstává. Kdybyste se však o ni chtěli podělit s nějakým cizincem, možná by vůbec netušil, o čem že to mluvíte. Nadělující Jezulátko je totiž něčím typicky českým. Zřejmě z praktického důvodu, aby se totiž moc nenadřelo, suplují jeho práci v jiných zemích kolegové.
Nejčastější a nejznámější vánoční postavou je starý vousatý pán. V Rusku se jmenuje Děda Mráz a hodným dětem chodí nadělovat na Nový rok. České děti by asi užasly, že ho doprovází Sněhurka.
Americký Santa Klaus se mu hodně podobá. Jen místo Sněhurky ho doprovází skřítci a jako dopravní prostředek používá sáně tažené soby.
Švédské děti obdarovává malý přihrblý dědeček s pidimužíky, finský „nadělovač“ se jmenuje Velký Ukko a nosí obrovskou čepici, německý Weihnachtsmann není bělovlasý a bělovousý, ale zrzavý, francouzský Père Noël chodí celý v bílém. Tolik k „dědečkům".
V některých evropských zemích nadělují i mnohem kurióznější postavičky. Třeba v Itálii nosí dárky asi jediná žena, ošklivá stará čarodějnice Befana. Ve Španělsku zase nadělují tři králové, v Norsku chodí za hodnými dětmi vánoční koza a v Holandsku má dárky na starost koníček.
Žádný historik už asi nevypátrá, která moudrá hlava a zbožná duše kdysi vymyslela, že zrovna u nás rozdává dárky Ježíšek. Každopádně to ten neznámý vymyslel náramně dobře. Symbol malého, nevinného dítěte, které rozsvítí svíčky na vánočním stromečku a tajemně zmizí dřív, než ho spatříme, je blízký srdcím nejen těch nejmenších.
A protože začal advent, přijměte naše přání, aby váš letošní Ježíšek měl co nejšťastnější ruku. Šťastné a veselé.
