Vánoce, Vánoce přicházejí...

Sáhněte si do svědomí – jestlipak jste letos byli hodní?

Že byli? Pak se můžete těšit – Ježíšek tu bude coby dup.

Prostějov dlouhodobě vychází vstříc všem generacím svých obyvatel, aby se jim ve městě co nejlépe žilo. Důraz klademe i na služby pro dříve narozené občany, kteří mají své specifické potřeby a zájmy.

Máme tady poslední měsíc roku, a tak pro letošek ukončíme i náš historický seriál. Tak pojďme na to.

Prosinec 1965 znamenal přírůstek počtu obyvatel města, jelikož se podařilo dostavět Sídliště Svobody (tehdejší název Sídliště 20. výročí osvobození). Svou statistiku vydal podnik OP. Objem výroby činil 2 miliardy tehdejších korun a export činil 16 procent.

Ahoj všichni

Také se vám do schránek již dostala publikace 72 HODIN, což je výtvor odcházející vlády za 14,6 milionu korun? Na dvaceti stránkách máte údajně návod, jak přežít první tři dny nějakého krizového stavu. Možná si říkáte, že není špatné vědět, jak se zachovat při povodních, chemické havárii nebo jiném hromadném neštěstí. Vtip je v tom, že třeba na Moravě jsme povodně již zažili vícekrát a žádná vládní publikace nevyšla, kraje si musely i finančně pomoci samy, ale teď ji tu máme. A proč? No, původním záměrem ministrů bylo, aby se do schránek dostala společně s volebními letáky vládnoucí koalice a aby jako volič věděl, jak na něj vláda myslí v době, kdy okolo nás běhají ti zlí agresoři, teda hlavně ten jeden, že? Jenže jako skoro vždy distribuce a její rychlost selhaly, a tak tady teď máme něco, nad čím se opravdoví odborníci kapku pozastavují a generace těch, co zažili branná cvičení, cvičení CO a podobné věci, se potutelně anebo otevřeně směje.

Bojíte se zesměšnit? Máte pocit, že za každé situace musíte zachovat dekorum? Pak se nikdy neučte bruslit. Beze ztráty důstojnosti se totiž bruslit nenaučíte. Ostatně každý, kdo si za všech okolností snaží udržet svoji okázalou vážnost, se v životě naučí jen pramálo nového. Až se však jednou ocitne mimo své zavedené stopy na kluzkém ledě života, dopadne tvrdě na svou pyšnou zadnici...

Volejbalistky VK Prostějov mají po osmi kolech DATART extraligy žen ČR 2025/26 na svém kontě sedm vítězství a jedinou porážku, získaly dvacet bodů ze čtyřiadvaceti možných a jsou druhé v průběžné tabulce.

Proč tahle rekapitulace? Protože se vzhledem k letnímu přebudování mistrovského kádru, a hlavně jeho výraznému omlazení nic tak skvělého vůbec nečekalo! Hanačky však zatím ukazují, že i bez jediné opravdu zkušené hráčky mají nespornou kvalitu.

Prostějovský zámek patří k nejcennějším budovám, které ve městě máme. Jsem proto moc rád, že je letos poprvé v celé jeho historii otevřen veřejnosti. Zároveň věřím, že už zůstane otevřený navždy. Je za tím spousta odvedené práce, byť nás ještě spousta další práce čeká.

K dnešnímu příspěvku mě inspirovala pozvánka, kterou jsem nedávno dostal. Dne 26. listopadu se v kostele Povýšení svatého Kříže uskuteční akce pod názvem Červená středa – společně za víru a svobodu, jejímž cílem je vzpomenout na všechny, kteří jsou ve světě pronásledováni pro své náboženské přesvědčení. K pořádání této akce se spojily všechny křesťanské církve, tedy Katolická církev, Církev československá husitská, Československá církev evangelická, Církev bratrská a Církev adventistů sedmého dne. Program je zajímavý, pestrý, poučný, a hlavně nevznikl jen tak. Impulsem je dnešní svět a situace věřících v něm. Jednoduchá rozhodně není, a tak se pojďme zamyslet trochu hlouběji.

Dění ve fotbalové reprezentaci ČR a okolo ní připomíná poslední dobou proslulý Kocourkov

Nedá mi to, abych se v této rubrice nevrátil k uplynulým událostem, k nimž došlo v souvislosti s národním týmem fotbalistů České republiky. Vzbudily totiž značný ohlas veřejnosti, bohužel většinou v dost negativním smyslu.

Vše začalo před více než měsícem nepříjemnou porážkou 1:2 na Faerských ostrovech. Už tehdy schytávala naše reprezentace oprávněnou kritiku, ale tohle klopýtnutí se ještě dalo nějak skousnout. Faery se oproti minulosti hodně zlepšily a byly rozjeté, tak budiž.

Na centrální prostějovské náměstí minulý týden doputoval vánoční strom. Je jím stříbrný smrk, který našemu městu darovala obec Seloutky.

Byl jsem moc zvědavý, jak se věkově mladý tým prostějovských volejbalistek popasuje s prvními porážkami v této sezóně. Je totiž známo, že dokud se daří a vítězí, je všechno mnohem jednodušší, než když se dařit přestane. A přijdou prohry.

Neriskuji a v ložnici užívám teplé prádlo. Časy, kdy mi k zahřátí stačily vroucí vlny romantické lásky, jsou totiž dávno pryč. Tato bývalá vlnobití nezadržitelně ochabovala, až přešla v citovou hladinu sotva lehce zčeřenou, snad ale o to stálejší. Po zakrytí těla ostatně začal volat i vlastní estetický cit, který už odmítl nechat se dál urážet pohledem na mé, již značně roztřepené, roucho Evino.

Už podruhé v aktuální sezóně 2025/26 byl mimo provoz statistický systém, který pro DATART extraligu žen ČR i ČEZ extraligu mužů momentálně používá Český volejbalový svaz. Zkraje tohoto ročníku nefungoval, protože na něj ČVS na poslední chvíli přecházel. Proč ale nastal výpadek o uplynulém víkendu, o tom zatím zůstává ticho po pěšině.

Dnes začnu svým osobním příběhem, kdy jsem jako student gymnázia absolvoval školní výlet do Vysokých Tater. Naše třídní, dej jí pánbůh věčnou slávu, milovala hory, a tak zatímco jiné třídy se povalovaly u vody, my jsme lezli po horách a funěli jak sentinel. Takhle jsme také dolezli až na chatu Sliezsky dom, což je dnes nejvýše položený horský hotel na Slovensku. Já jsem si sedl a objednal si za odměnu láhev Coca-Coly, což vzbudilo u spolužáků zděšení i obdiv, neboť v roce 1985 stála lahev s vysokohorskou přirážkou 10 korun 30 haléřů, ale já jim řekl: „No a co. Sem lezl jak d…l, tak si dopřeju.“ Na tenhle příběh jsem si vzpomněl teď, když jsem náhodou zjistil, že ona láhev Coca-Coly a její design slaví právě teď v listopadu 110 let, kdy byla zapsána jako patent.