Byl jsem moc zvědavý, jak se věkově mladý tým prostějovských volejbalistek popasuje s prvními porážkami v této sezóně. Je totiž známo, že dokud se daří a vítězí, je všechno mnohem jednodušší, než když se dařit přestane. A přijdou prohry.
V případě žen VK navíc byly dvě za sebou hladkým poměrem 0:3, což s mančaftem bez jediné opravdu zkušené harcovnice (nejstarší hráčky mají pouhých sedmadvacet let) teoreticky mohlo víc zacloumat. Leč nestalo se, právě naopak.
Hanačky na předchozí dvě podlehnutí zareagovaly velmi rázně – dvěma triumfy 3:0. A to se po pravdě nečekalo, zvlášť když prvním z těchto čistě zvládnutých duelů byla těžká bitva s favorizovaným Libercem. Přesto vékáčko dokázalo uspět bez ztraceného setu.
Ano, pomohla mu absence elitního libera Lucie Kolářové i brzké zranění důležité smečařky Lucie Šulcové. Také domácí kolektiv se však musel vyrovnávat s citelnou ranou v podobě dlouhodobého zranění výborné mladé blokařky Elen Jedličkové, s čímž se popral lépe než Dukla.
Totéž Prostějovanky zopakovaly ve Frýdku-Místku, jemuž pro změnu scházela zkušená střeďačka Veronika Strušková. Svěřenkyně trenérů Petra Zapletala a Lubomíra Petráše nehrály v Beskydech zdaleka bez chyb, leč opět uměly v rozhodujících momentech kvalitně zabrat.
Hlavní kouč pak při svém hodnocení trefně poznamenal, že se viditelně soudržné a zatím stoprocentně fungující partě pozitivně vrací každodenní poctivá a evidentně dobrá práce v přípravě. Díky ní i zdravě sebevědomému přístupu není mládí dosud žádnou překážkou a holky zůstávají v absolutní špičce DATART extraligy ČR.
Jestli nepoleví, mohou se tam určitě pohybovat trvale.
