Přesně po roce se opakuje velmi podobný scénář, kdy se kádr Prostějova po podzimní části ocitl bez trenéra a vedení musí vyřešit jeho náhradu. Důvody k tomu jsou oproti loňskému listopadu odlišné, protože v tomto období odcházel kouč Kučera za nabídkou ligového fotbalu na Slovensko, zatímco s Jozefem Weberem byla ukončena spolupráce.
Trenéři Kučera i Weber vydrželi v klubu i stejnou dobu a oba zvládli odkoučovat celou jarní a následně podzimní část. V tomto směru tak zase nedošlo až k tak častým výměnám jako tomu za poslední roky v Prostějově bylo. Ne vždy to samozřejmě byla vina klubu, když například Pavel Šustr či Jiří Jarošík šli zkrátka za lepším, ale pro nějakou dlouhodobou práci a koncepci to není ideální model. Čas teď v klubu na správnou volbu relativně mají a snad se zadaří, jenže jen dění na hřišti a jméno lodivoda nejsou tím, co by mělo trápit jak vedení, tak i fanoušky.
Prvotním cílem by dle mého názoru měla především být komunikace směrem k veřejnosti. Absolutně nevyvracím fakt, že eskáčko je rodinným a menším klubem, kde nenajdeme movitého majitele a sponzory, kteří by zasypali region penězi, ale o to více bych se možná snažil, aby o mně bylo slyšet. Jenže v drtivé většině případů mi přijde, že klub je spíše rád, když se o něm nemluví a nic se po něm nechce. Stejně tak to vnímají i fanoušci. Je jen na vedení příslušných míst, zda to bude chtít změnit k lepšímu obrazu, nebo bude tým stále šedou myší bez jakéhokoliv posunu a spokojí se s přešlapováním na místě.
Stačí se podívat do nejvyšší soutěže, jak se samotná kultura profi klubů proměnila. Každý celek se snaží být co nejvíce vidět a slyšet, protože moc dobře vnímá, že právě takto je schopen přilákat lidi na stadion a celkově podnítit zájem o všechny věci kolem. Bourají se historické tabulky návštěvností a liga vydělává nejvíce ve své existenci. Je potřeba ještě nějaký jiný důkaz, že nastavené zrcadlo od největších klubů skutečně funguje?
V prostějovském rybníčku se tomu ale naproti nejde. Strohá vyjádření, reportáže a preview na dalšího soupeře, což dnes na dobrovolnické fázi dělají dobře i v řadě klubů na krajských úrovních, je zkrátka málo. Umět se přes sociální sítě, média i další prostředky prodat je ale v dnešním profi sportu zásadní.
Už jen aktuální situace, kdy je potřeba najít nového trenéra, se dá krásně dostat do povědomí fanoušků. Na těchto věcech ale musí mít už samotný klub zájem profitovat a vysílat vyjádření do světa, nikoliv zase strkat hlavu do písku s tím, že budeme rádi, když po nás nic nebudete chtít. Takto se fanoušci rozhodně na stadion v davech nepohrnou. Přitom pravidelně slýchám přímo z klubu, že vize k tomu, abychom byli více slyšet a vidět jsou, jenže s tím si zároveň někteří i dost protiřečí, protože způsob následného vystupování je pak zcela opačný.
Stačilo by přitom zvolit správná slova tak, aby se i fanoušci mezi sebou měli důvod spekulovat, koho se teda bude snažit klub na uvolněný post přivézt, kdo by tak mohl z kádru odejít, nebo kdo by měl naopak dorazit. Když by se k tomu přidala i pravidelnost, ať už v různé tvorbě vyjádření k aktuálním věcem, ale také třeba i krátké posty či vyjádření samotných hráčů, pak by se jistě efekt dostavil. Takto se ale ani jedna strana nemůže divit tomu „tichu po pěšině“, což je v kontextu jednoznačně největšího klubu v regionu špatně.
