* Pane primátore, debata o novém akvacentru v Prostějově je velmi živá. Jak ji vnímáte vy?
„Debata je pochopitelná, protože jde o velkou investici, která ovlivní město na desítky let dopředu. Na druhou stranu mám pocit, že se často zužuje jen na otázku, jestli má mít bazén 25 nebo 50 metrů. My ale řešíme mnohem širší věc – jak bude celé zařízení fungovat, kolik bude stát a co si jako město můžeme reálně dovolit, aniž bychom ohrozili další důležité oblasti.“
* Proč tedy podle vás dává největší smysl varianta 25 × 25 metrů?
„Protože je to racionální řešení. Bazén o rozměrech 25 × 25 metrů s deseti drahami plnohodnotně pokryje potřeby škol, sportovních klubů i veřejnosti. Zároveň umožní vznik moderního akvacentra – tedy nejen plaveckého bazénu, ale i relaxačních zón, wellness, prostoru pro děti a rodiny. Nechceme stavět jen sportoviště pro úzkou skupinu lidí, ale místo, které bude sloužit většině obyvatel každý den.“
* Část veřejnosti ale říká, že by si Prostějov zasloužil padesátimetrový bazén…
„Rozumím tomu, sport má v Prostějově silnou tradici. Ale musíme se dívat na realitu. Padesátimetrový bazén by stál přes miliardu korun. Varianta 25 × 25 metrů vychází zhruba na 750 milionů korun. To je rozdíl, který si město nemůže dovolit ignorovat. Navíc nejde jen o stavbu, ale i o provoz. Ten by byl u větší varianty výrazně dražší – a to každý rok.“
* Jak zásadní je tedy ekonomika projektu?
„Je to jeden z nejdůležitějších pohledů na celou věc.. Město nemůže investovat všechny prostředky do jedné stavby. Máme před sebou i další velké projekty ve sportu. Jen rekonstrukce zimního stadionu bude stát přibližně 200 milionů korun. Dalších zhruba 200 milionů plánujeme investovat do velodromu. A to jsou projekty, které jsou pro Prostějov také důležité. Musíme proto hledat rovnováhu. Pokud bychom šli do miliardového bazénu, výrazně bychom omezili možnosti financovat ostatní sporty a infrastrukturu. A to nechceme.“
* Co to znamená pro běžný chod města?
„To je velmi důležitá otázka. Rozpočet města není jen o velkých stavbách. Nestavíme si přece pomník, ale budujeme Prostějov pro všechny celou komunitu jeho obyvatel. Každý rok investujeme desítky milionů do údržby veřejných prostranství, péče o zeleň, výsadby stromů, oprav chodníků nebo komunikací včetně cyklostezek. To jsou věci, které lidé využívají každý den. Pokud bychom šli do výrazně dražší varianty bazénu, museli bychom někde jinde ubrat. A to by se mohlo dotknout právě těchto běžných služeb. Já nechci, aby kvůli jedné stavbě trpěla kvalita života ve městě.“
* Promítá se ekonomika i do budoucího provozu akvacentra?
„Jednoznačně. Postavit bazén je jedna věc, ale provozovat ho dalších třicet let je věc druhá. Náklady na energie, personál a údržbu budou dlouhodobě zatěžovat městský rozpočet. A čím větší a náročnější zařízení, tím vyšší tyto náklady jsou. Varianta 25 × 25 metrů je v tomto směru rozumná. Umožňuje kvalitní provoz bez toho, aby se z akvacentra stal finanční problém do budoucna.“
* Zaznívá také argument, že větší bazén by přilákal více sportovních akcí. Jak to vidíte?
„Je potřeba říct, že padesátimetrové bazény už jsou v regionu – například v Olomouci nebo Přerově. Neznamená to tedy automaticky, že by do Prostějova přijelo výrazně více závodů nebo sportovců. Naopak by to mohlo znamenat častější omezení pro veřejnost.
My chceme, aby bazén sloužil především lidem z Prostějova. Aby si mohli kdykoliv přijít zaplavat, ne aby byl velkou část víkendů zavřený kvůli závodům.“
* Jak do celého projektu zapadá koncept akvacentra jako takového?
„To je klíčové. Nejde jen o plavecké dráhy. Počítáme s relaxační částí, saunovým světem, bazény pro děti i dalšími prvky. Chceme vytvořit místo, kam lidé přijdou s rodinou, kde mohou strávit několik hodin a kde se budou cítit dobře. A právě varianta 25 × 25 metrů nám dává prostor tohle všechno realizovat bez zbytečné megalomanie.“
* Když to shrnete – proč by si měl Prostějov vybrat právě tuto variantu?
„Protože je odpovědná. Bazén 25 × 25 metrů nabídne dostatečnou kapacitu i kvalitu pro sport, zároveň ale umožní vznik moderního akvacentra pro širokou veřejnost. Je finančně zvládnutelný – jak z hlediska výstavby, tak provozu. A hlavně – nechá nám prostor starat se o celé město. O sport, o veřejný prostor, o silnice, chodníky i zeleň. Nejde o to postavit co největší projekt. Jde o to postavit správný projekt. A to je podle mě právě tato varianta.“
