Neriskuji a v ložnici užívám teplé prádlo. Časy, kdy mi k zahřátí stačily vroucí vlny romantické lásky, jsou totiž dávno pryč. Tato bývalá vlnobití nezadržitelně ochabovala, až přešla v citovou hladinu sotva lehce zčeřenou, snad ale o to stálejší. Po zakrytí těla ostatně začal volat i vlastní estetický cit, který už odmítl nechat se dál urážet pohledem na mé, již značně roztřepené, roucho Evino.
Ohledně denní garderoby nejsem příliš vybíravá. Tolik žádané žhavé trendy mě nikdy neoslovily a vrzající kolotoč současného anorektického modelingu přímo odpuzuje. Od ženy, jež se obléká podle toho, na co zrovna ve skříni dosáhne, ostatně nelze čekat nic jiného. Čili bezstarostný život? Kdepak! Každý líc má svůj rub a po dni přichází tma. A s ní i můj problém – výběr oblečení do ložnice.
Froté materiál sliboval hřejivé pocity celou noc. Zajásala jsem a šťastna ulehla. Zádrhel se objevil při jakékoliv snaze pohnout se. Pyžamo se totiž okamžitě propojilo s prostěradlem vyrobeným z téhož materiálu a rázem vznikl nečekaně pevný suchý zip. Dlouhé zimní noci jsem tak chtě nechtě proležela v nehybné pozici vypreparovaného modráska.
S flanelem to byla jiná písnička – na lůžku pohyby umožňoval. Ne však mimo něj. Po pár krocích se kalhoty se železnou pravidelností odporoučely ke kolenům a já se nestačila stydět a hanbit. Všechny dodané gumy, které měly udržovat pas na patřičné výši, záhadně rychle zpuchřely, zteřely, rozvolnily se. Snad nějaké dávné babské uřknutí – nevím. Kdo nezažil, neuvěří.
V poslední naději jsem upřela zrak k saténu. Kalhoty i kabátek jsou přiměřeně kluzké a nepadají. Potud v pořádku. Začala jsem doufat. Jak se ukázalo, předčasně. Skutečný ďábel totiž číhal úplně jinde, v saténovém prostěradle. Spojení dvou saténových povrchů totiž funguje jako rolbou právě vyhlazené kluziště. O tom jsem se přesvědčila záhy, kdy jsem sklouzla z postele a jen čirou náhodou si nerozrazila lebku o radiátor.
A teď mám dilema. Co v noci na sebe? Ještě jsem nevyzkoušela historií ověřené pánské prádlo zvané jégrovky. Estetické sice není, zato účelné a hřející.
A nevyjde-li ani tato možnost, pak nezbyde než se zabalit do štrúdlu. No potěš.
