Zrychlená a uspěchaná doba jako jeden faktor, modré světlo a záření ze všech koutů faktor číslo dva. Ano, řeč je o spánku, kterému za poslední roky většina z nás nedává to, co by měla, a na populaci to začíná být stále více znát. V posledních letech na toto téma probíhá stále větší osvěta, ale je třeba říct, že i nadále tyto problémy ve většině společnosti přetrvávají. Návrat k režimu pravidelného dlouhého spánku je velice těžkým procesem a během na dlouhou trať.

Člověk prospí hned třetinu života. Když se nad tím takto zamyslím, tak to zní strašně, protože z hodin pod peřinou si toho člověk moc nepamatuje a neužije. Je to pro nás ale zatraceně důležitý proces, který nás nabíjí energií i zdravou myslí. V jednoduchosti by se to dalo přirovnat k dobíjecím bateriím. I u nich vám každý odborník na elektroniku odpoví, že když už nabíjet, tak do plna, jinak se budou baterie dříve kazit. U člověka je to stejně.

Nedostatek spánku se postupně projevuje na všem. Ať už se jedná o fyzický výkon doma i v práci, ale i mentální zdraví. Když je člověk unavený už po probuzení, tak to do celého dne nevěstí nic dobrého. Do toho je navíc často i podrážděn, protože hlava i tělo si dostatečně neodpočinuly a pocity štěstí jsou silně utlačeny. Tento stav ale často vydrží i po dalších dnech, kdy se člověk vyspí lépe a čekal by, že předchozí nedostatek dospal.

Jenže slovíčko dospat zde nefunguje tak, jak bychom si přáli. Dle zjištění řady odborníků zabývajících se spánkem potřebujeme na dospání i dvou hodin hned čtyři kvalitní dlouhé spánky. Z obyčejného sčítání tak přecházíme k násobení.

Velmi často se také vedou debaty o tom, kolik by měl člověk během dne vlastně naspat hodin. V produktivním věku by se mělo jednat o dobu mezi sedmi a devíti hodinami denně. A to se přiznejte, kdo takto dlouho opravdu spí? Pravidelně slýcháváme, že stačí i šest hodin, což je ale z dlouhodobého hlediska nesmysl. Stoprocentně se to promítne do naší výkonnosti.

Nastanou situace, kdy člověk svůj delší spánek omezit musí. Potká to každého z nás, ale primární je se k doporučovanému zase co nejdříve vrátit. Dlouhodobé dobíjení našich „baterek“ jen na určitý počet procent je totiž skutečně životu nebezpečný. Před řadou nemocí, bacilů a virů se snažíme chránit, ale na základní aspekty, čím si udržet zdravé tělo i zdravého ducha, často zapomínáme.

Ať už je dění kolem nás sebevíc zrychlené a všechno by ideálně mělo být hned, zkusme na starosti a povinnosti nemyslet neustále. Pokud to jde, naučme se vypnout všechny rušivé elementy, které mozek nutí zůstat v bdělosti. Kvalitní spánek jen těžko dokážeme nahradit.

Tak dobrou noc.