Když byste se odrostlejších žáků či žákyň zeptali, proč vlastně na začátku září opět vyrazí za vzděláním, většina z nich by si od vás už nevzala ani cigaretu. Tak divní byste jim připadali. S troškou trpělivosti byste se nakonec od dětí dozvěděli, že se to přece musí a že jinak by jim rodiče zakázali hry na tabletu.

Našli by se snad tací, kteří by řekli, že by se jim jinak stýskalo po kamarádech, přestávkách, tělocviku a krátkých sukních nejvyvinutější spolužačky. Jsou to odpovědi jistě pozoruhodné, ale Jan Amos Komenský by z nich „na větvi“ asi nebyl. Ti nejpřemýšlivější ze žáků by ze sebe asi nakonec vysoukali, že do školy se chodí proto, „abychom se nemuseli živit kopáním krumpáčem“.  

Poslední argument zní možná rozumně, ale má v sobě ukryt jeden zásadní háček. Zatímco dnes při troše štěstí není problém na ulici potkat vrcholného managera, právníka, či dokonce hvězdu některého z oblíbených televizních seriálů, šance, že narazíte na mladého, perspektivního a šikovného elektrikáře je téměř mizivá.

Karel Marx by dnes jistě zajásal. Teprve nyní lze konečně ohlásit definitivní a naprosté vítězství dělnické třídy. Pokud jste normální „buržoust“, tedy vlastník městského domu, nikoho nijak zvlášť asi zajímat nebudete. Jakmile ovšem budete spolehlivý dělník či řemeslník, váš telefon bude nejpečlivěji střežená číslice v rodině.

A tak se nabízí otázka: nekazí nám minimálně některé školy současná mládež? Nebylo by lepší, aby děti místo vysedávání v lavicích dělaly něco užitečnějšího?

Odpověď zní: jak které. Potřebujeme totiž nejen zručné řemeslníky, ale i lékaře či třeba architekty. A zde se bez dlouhodobějšího vzdělání prostě neobejdeme. Přesto bychom ve spolupráci se školáky jistě našli asi desítky důvodů, proč do školy nechodit, obzvláště pokud právě zrají třešně, padají jablka či zamrzl rybník. Naopak hledat odpověď na otázku, proč by dítě do školy chodit mělo, obzvláště když se mu tam nechce, je mnohem těžší.

Jenže naučit se pravidelně a včas brzy ráno vstávat, umět číst, psát a počítat, potkávat se s kamarády, dozvídat se věci, které sice asi nikdy nevyužijeme, nicméně některým lidem připadají fakt zajímavé, a hlavně několik hodin se těšit na obyčejné všední odpoledne, tak toto vše až tak špatné důvody nejsou…

 

Původní reportáž přímo z místa akce SCHOLARIS 2023 čtěte v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, které vyšlo v pondělí 13. listopadu