Přestože tady máme adventní čas a nepochybně většina z vás bude sledovat především pohádky a vánoční programy, chci zabrousit k pořadu úplně jinému, který se průběžně vysílá na našich i slovenských televizních stanicích. Jde o velký seriál 30 případů majora Zemana. Ideologicky je samozřejmě poplatný minulé době, řemeslně a hlavně herecky jde ovšem o kvalitu značnou, které se současné seriály nemohou rovnat ani náhodou. Stačí jen vzpomenout na nedávné seriálové dno na TV PRIMA „Eliška a Damián“.

Ale zpět k Zemanovi. Některé díly vznikly na podkladě skutečných událostí, a i když byly samozřejmě ideologicky upraveny, lze tam ten historický základ najít. A teď se dostáváme k postavě asi největšího padoucha, kterým byl v seriálu agent Bláha, chvíli Zemanův policejní nadřízený, jenž pak uprchl na Západ, aby se vrátil a škodil republice i hlavnímu hrdinovi. Nakonec je poté, co zastřelí Zemanovi manželku, sám majorem zastřelen. Tolik seriál.

Kdo však byl předobrazem tohoto zloducha a proč zmiňuji právě to? Byl to totiž prostějovský rodák Václav Knotek! Co o něm víme? Dovolím si odcitovat zdroj ČT24. „Budoucí štábní kapitán Václav Knotek se narodil v Prostějově 27. května 1910 a jako učitel působil od dubna roku 1934 ve Studenci. Mezi žáky i dospělými byl velmi oblíbený a zanedlouho ve Studenci založil i rodinu. Po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava se aktivní člen Sokola zapojil do protinacistického nekomunistického odboje. Netrvalo dlouho a přišlo si pro něj gestapo. Knotek však dostal varování a v přestrojení za ženu utekl na Slovensko. Složitou cestou přes Turecko a Sýrii se dostal do Francie. Po její porážce pokračoval v odboji v řadách české zahraniční armády ve Velké Británii a v roce 1941 byl zařazen ke druhému odboru ministerstva národní obrany v Londýně, kde se stal vedoucím šifrovacího oddělení. Od té doby se podílel na výsadkových operacích, určoval šifrové klíče a konspirativní plány i hesla ostatním skupinám.

V té době se seznámil s krajanem Karlem Svobodou prodělávajícím parašutistický výcvik. Svoboda sehrál v Knotkově pozdějším životě podstatnou roli, jež vedla ke Knotkově sebevraždě. K rodině se vrátil domů až po skončení druhé světové války. Po návratu do Prahy se stal přednostou šifrovacího oddělení ministerstva vnitra. Kvůli členství v národně socialistické straně a protikomunistickým postojům byl však různě přeřazován. Po únorovém puči na nic nečekal a po prvním výslechu odjel i s manželkou a dětmi do Londýna. Britská tajná služba ho už ale v červnu poslala zpět, aby připravil protikomunistické odbojové hnutí a získal lidi pro příjem depeší vysílaných z Londýna, a to prostřednictvím nehlídaného rádiového provozu ministerstva zahraničních věcí. Knotek v hlavním městě Československa pobýval pod falešnou identitou a v přestrojení. Do věcí ale zasáhl bývalý odbojář Karel Svoboda, který měl být jeden ze dvojice parašutistů v operaci Antropoid. Kvůli zranění byl však nahrazen Janem Kubišem.

Po roce 1948 působil na ministerstvu zahraničí. V červnu se rozhodl zahájit operaci a kontaktovat první osoby. Telefon na ministerstvu náhodou zvedl Karel Svoboda a okamžitě poznal jeho hlas. Staří známí se domluvili, že se ještě téhož dne sejdou. Ovšem bohužel Svoboda, domnívaje se, že se možná jedná o provokaci, anebo možná úmyslně, celou věc okamžitě nahlásil orgánům ministerstva vnitra. V Československu byl Knotek hledán a hrozil mu trest smrti. Během schůzky se Svobodou ho zatkla Státní bezpečnost a převezla k výslechu. V cele však stačil rozkousnout kyanidovou kapsli a zemřel. Knotkova rodina dodnes netuší, kde skončilo jeho tělo a zda-li byl vůbec pohřben.“

V listopadu byl Václavu Knotkovi odhalen pamětní kámen na adrese Karlov 9 v našem městě a byl nominován na Medaili za hrdinství, tu ovšem od prezidenta České republiky nedostal. Je dobře, že my na hrdiny nezapomínáme a vojenský komunistický rozvědčík se jen zařadil k těm, kteří natočili normalizační seriál. A to nepřekvapí.