Nikdy nebyla počítačový maniak. Občas v práci posílala mejly, jindy surfovala na webu a vrcholem bylo, když přes internet nakoupila dárky. Pak si její kamarádky založily facebook a ptaly se jí, proč ho taky ještě nemá. Tak si ho také udělala. Zpočátku se jí nejvíc líbilo, že může být ve spojení s lidmi, které několik let neviděla. Na mateřské se stala součástí komunity, jež debatovala o tématech, která ji samotnou zajímala. V reálném životě moc společenská nebyla a chození do hospod ji nikdy moc nebavilo. Na facebooku však rázem byla ve svém živlu.
Nyní je připojena každý den už od rána. Trvá to už několik let. Hledá nové informace, nahrává statusy a fotky a čeká, kolik lidí ji dá lajk a jaké komentáře přibydou k jejím příspěvkům. Od chvíle, co má chytrý telefon, je na facebooku nonstop. Má pocit, že spoustu jiných lidí teprve teď skutečně zajímá. Svůj profil kontroluje i v práci, přestože jí kvůli tomu hrozí problémy. Rodinu zanedbává, přátelé a kontakty, které měla z normálního života, ji opouštějí, protože na ně nemá čas. Ví, že to není úplně v pořádku, ale netuší, jak to zarazit. A tak zajde za doktorem. Když vejde do jeho ordinace, odborník zvedne oči od monitoru počítače a místo pozdravu jen zamručí: „Nerušte mě, píšu status.“
Ano, jedeme v tom všichni.
Říká se, že facebook ničí vztahy. Tak tomu samozřejmě není. Vztahy si ničíme jedině my sami. Facebook je k tomu pouze skvělým prostředkem. Samozřejmě že tomu tak být nemusí. Stačí na sociální síti strávit méně než půl hodiny denně. Pak je jasné, že nás tento virtuální svět nepohltil. Jenže kdo z mladých to dnes dokáže?
Kvůli sociálním sítím se z čím dál více lidí stávají asociálové. Mají problém začlenit se do běžné společnosti, respektovat různá pravidla či společenské normy a chybí jim empatie, tedy schopnost vcítit se do druhých a chápat je. Stávají se z nich bezohlední a sobečtí lidé, kteří však svým jednáním škodí nejvíce sami sobě.
Facebook, Instagram, TikTok a další sociální sítě jsou možná dobrými sluhy, ale velmi zlými pány. Dokáží lidi spojovat, stejně jako rozdělovat. Vytváří možnosti pro nová setkání, stejně jako berou čas, kdy by se lidé mohli setkat. A vzbuzují žárlivost, vedou k nepochopením, izolují od ostatních, dávají pocit, že právě my jsme středem světa...
Ne, kvůli internetovým službám se nikdy lidé nepřestanou setkávat.
Ale už nyní je jasné, že se kvůli nim mnohem častěji míjí.