Dnes je úterý 11.2.2025, svátek slaví Božena
PODRAZ NIKOLIV FILMOVÝ, ALE NOHEJBALOVÝ Aneb jak Richarda Beneše zklamali hráči, které odmala vychovával

Všichni další, kteří mají o prostějovský nohejbal za spoustu let jeho existence větší či menší zásluhy, ať mi odpustí. Ale pro mě osobně vždy byl, stále je a nadále bude synonymem nohejbalového TJ Sokol I Prostějov Richard Beneš. Jeho zakladatel, ohromný nadšenec a opravdová duše tohoto sportu v našem okresním městě.

Zejména on to byl, kdo trenérsky stál za obrovskými úspěchy v mládežnických kategoriích po roce 2000, kdy místní nohejbalové talenty byly bez přehánění nejlepší v republice. Především jeho zásluhou se do Prostějova opakovaně vrátila 1. liga mužů, kterou se po dospění zmíněných nadějí dařilo úspěšně hrát téměř výhradně s vlastními odchovanci.

A právě Beneš byl hlavním hybatelem odvážného útoku na splnění dlouholetého snu o postupu do extraligy družstev mužů, tedy nejvyšší české soutěže. Aby měl Sokol I reálnou šanci tohoto ambiciózního cíle dosáhnout, přitáhl stavitel mančaftu a jeho kouč do hráčského kádru řadu posil odjinud.

Nové akvizice k vytouženému posunu mezi národní smetánku postupem času skutečně pomohly, ale už tady někde na sklonku postupového roku 2023 se začal rodit pozdější kámen úrazu. Zásadním problémem přitom bylo, že příchozí plejeři převzali rozhodující role i slovo v kolektivu, což se většině klubových odchovanců nelíbilo.

Nejvíce z tohohle důvodu jich většina přestala za TJ nastupovat, tím pádem byla historicky premiérová sezóna v extralize dospělých extrémně náročná. Přesto i s nebezpečně úzkým kádrem a trochou nezbytného štěstí skončila úspěchem v podobě postupu do play-off a celkově šestého místa znamenajícího zároveň také plánovanou záchranu.

Bylo však zřejmé, že vzniklá personální situace v prostějovském mužstvu je dál neúnosná. Někteří z nespokojených odchovanců (schválně je nechci jmenovat) prostě odmítali s novými tahouny z řad posil hrát, což byl ústřední důvod týmového rozpadu v dosavadním složení. Ani Richard Beneš se za daných okolností už příliš nebránil tomu, aby lídři v čele s Martinem Müllerem a Petrem Zemánkem odešli.

Měl totiž slib od svých dlouholetých svěřenců, které nohejbalově vychovával v podstatě od žáčků, že se v takovém případě do výběru Sokola I PV vrátí a partu s některými dalšími potáhnou dál oni. Otázkou je, v jaké kvalitě a jestli by jejich úroveň na nejvyšší soutěž stačila, ovšem toto teď ponechme stranou.

Vznikla totiž jiná, mnohem horší a dá se říct fatálnější potíž. „Borci“, kteří si svým způsobem vynutili odchod jiných, svůj slib o návratu do družstva nesplnili a za Prostějov znovu hrát odmítli, bez špetky jakékoliv elementární zodpovědnosti ke svému mateřskému klubu. To následně vedlo k tomu, že srdcař Beneš nemohl TJ Sokol I přihlásit do extraligy 2025.

Největší město našeho regionu tak náhle spadlo z pomyslného vrcholu až na nohejbalové dno, neboť letos nebude působit v žádné soutěži. A pokud se někdy v příštích letech zase vrátí, bude muset začít opětovně ve druhé lize. Richard Beneš coby žijící legenda zdejšího sportu a od pátku i nový člen Síně slávy českého nohejbalu tudíž dostal od „svých“ kluků skutečně originální dárek...