Letecká doprava je dnes fenoménem a my jsme jeho účastníky. Létáme do destinací vzdálených tak, že se nám o tom dříve ani nesnilo. Bohužel někdy se stane, že letadlo nedoletí, dojde ke katastrofě a pak v médiích slyšíte větu: „Pravdu možná odhalí černé skříňky“. Řeknete si, jak to s tou černou skříňkou vlastně je? Tak se na to dnes podíváme trochu blíže, jelikož 20. března 1925, tedy před 100 lety, se narodil její vynálezce David Warren.
Warren byl australský vynálezce a chemik. Proslul právě vynálezem tzv. černé skříňky, která zaznamenává na palubě letadel informace o letu pro případ havárie. V roce 1934 mu bylo devět let, ale jeho otec zahynul při leteckém neštěstí, protože se zřítilo poštovní letadlo nad Bassovou úžinou mezi Tasmánií a Austrálií. Příčina havárie nebyla nikdy objasněna. Po celý život to byla pro něj motivace k práci na technologii zlepšující bezpečnost leteckého provozu. Vystudoval chemii na University of Sydney, titul Ph.D. získal na Imperial College v Londýně. Po studiích nastoupil do leteckého výzkumného střediska v Melbourne, kde pracoval celý život. V 50. letech se zúčastnil vyšetřování záhadné havárie prvního proudového dopravního letadla de Havilland Comet a uvědomil si, jakou cenu by měl záznam o letu před havárií. Tak roku 1953 vznikl základní koncept černé skříňky a první prototyp byl vyroben roku 1956. Šlo o žáruvzdorný a pancéřovaný magnetofon s ocelovými páskami, na které byla zaznamenávána komunikace v kokpitu. Zpočátku nebyl tento vynález přijímán, ale v roce 1958 během své neformální návštěvy Sir Robert Hardinghem, bývalý vicemaršál britského letectva, vyzval při obědě Warrena, aby ukázal svůj „neoficiální projekt“. Sir Robert Hardinghem postřehl potenciál tohoto zařízení a Warren se svou černou skříňkou byl téměř okamžitě pozván do Anglie. Tam bylo přijetí vynálezu velmi povzbudivé. Ministerstvo letectví oznámilo, že instalace letového zapisovače „černé skříňky“ i pro záznam přístrojových údajů by mohla být brzy povinná. Roku 1961 australské úřady jako první rozhodly o povinné instalaci černých skříněk v letadlech. V současnosti se do letadel umisťují černé skříňky dvě, zpravidla do zadní části letadla, protože právě ta bývá při leteckých nehodách poškozena nejméně. Každá z těchto skříněk má svou funkci. Cockpit voice recorder (CVR) nahrává rozhovory v pilotní kabině a Flight data recorder (FDR) nahrává letové údaje (výšku, rychlost, tlak vzduchu v letadle, stav paliva a mnoho dalšího). Černá skříňka je konstruována pro zachování neporušeného obsahu i v extrémních podmínkách. Je schopna 45 minut odolávat teplotě 1000 °C, vydrží silné přetížení (3600 G), je vodotěsná a vyrobená z nekorodujících materiálů. Uvnitř je umístěn i miniaturní vysílač, který po katastrofě vysílá signál, podle něhož se dá skříňka najít. Pro snazší nalezení je černá skříňka křiklavě oranžová. V roce 2009 došlo k letecké katastrofě na letu Air France na trase Rio de Janeiro–Paříž, stroj se zřítil za neobjasněných okolností do oceánu a černé skříňky byly nalezeny až v květnu 2011. To vyvolalo diskuse o možné změně zaznamenávání letových dat. Do budoucnosti se uvažuje mj. o nahrazení černých skříněk datovými přenosy v reálném čase pomocí satelitů. Vzhledem k tomu, že by však byla přenášena i veškerá hlasová komunikace mezi piloty uvnitř pilotní kabiny, vyvolalo to protesty ohledně narušení jejich soukromí. Ale ještě zpět k Warrenovi. Když 19. července 2010 zemřel, jeho rakev na pohřbu nesla štítek s nápisem: „Vynálezce letových záznamníků, neotvírejte“, což mělo symbolicky připomenout nápis na černých skříňkách: „FLIGHT RECORDER, DO NOT OPEN“.
Pan Warren bude navždy zaznamenán do seznamu vynálezců, kteří lidstvu opravdu pomohli, ale přejme si, aby se černé skříňky musely v důsledku katastrof hledat co nejméně a aby se každý dostal tam, kam chce, užil si v klidu si dovolenou, obchodní jednání či cokoliv jiného…
