V posledních letech je stále zřetelnější, jak hluboce sociální sítě ovlivňují dění kolem nás. Nejde přitom jen o mladou generaci, která bez mobilního telefonu pomalu nedokáže existovat. I starší lidé se čím dál častěji ocitají v jejich vlivu – ať už sdílejí své každodenní zážitky, nebo sledují, co se „šíří“ světem. Dříve by mnohé z toho, co dnes berou vážně, považovali za absurdní nebo směšné.
Sociální sítě jsou nepochybně skvělým nástrojem pro komunikaci, sdílení informací nebo vzdělávání. Umožňují nám být v kontaktu s lidmi po celém světě, nabízejí inspiraci i zábavu. Jenže zároveň dokážou manipulovat s emocemi, šířit dezinformace a ovlivňovat veřejné mínění takovým způsobem, jaký byl ještě před pár lety nepředstavitelný.
Zatímco dříve si lidé ověřovali zprávy z různých zdrojů nebo si o věcech více povídali osobně, dnes mnohdy stačí jedno sdílení nebo „lajk“ a informace – pravdivá, či ne – se šíří rychlostí blesku. A to může mít zásadní dopad nejen na jednotlivce, ale i na celou společnost.
Je tedy na nás, abychom se naučili sociální sítě používat zodpovědně. Protože jsou jako oheň – mohou zahřát, ale i spálit. Tak buďme všichni daleko více obezřetní. A nezapomínejme si ověřovat fakta. Sociální sítě jsou droga. Je důležité se s nimi naučit zacházet bezpečně a tak, aby nám sloužily, ne nás ohrožovaly.
Zároveň bychom si měli uvědomit, že za každým příspěvkem, komentářem či obrázkem stojí člověk – se svými emocemi, motivacemi a často i vlastními problémy. Snadnost, s jakou lze na síti šířit nenávist nebo útočit na druhé, vede k tomu, že se vytrácí empatie a základní lidská slušnost. Kyberšikana, online lynčování a další potíže nejsou výjimečnými jevy, ale stále častější realitou. O to důležitější je kultivovat na sociálních sítích prostředí, kde má místo respekt, kritické myšlení a schopnost naslouchat druhým – i těm, s nimiž třeba nesouhlasíme.
