Nejvíce účastníků a s tím také nejvíce zápasů, ale i dřívější start než u dalších soutěží. V rámci krajského přeboru najdeme hned šestnáctku mužstev, každý rok tak sezónu z regionálního pohledu otevírají právě tyto celky. V uplynulé sezóně se mohli fanoušci těšit na trojici zástupců, což je bohužel minimálně na rok naposled. Počty se po letech zvedání zase vrací do zajetých kolejí, na což byli fanoušci z Prostějova zvyklí. Nutno dodat, že zkvalitnění ukázalo, že okres na tom není zrovna nejlépe, mladší generace aktuálně trošku pokulhává.
Nyní se tak pojďme podívat postupně na mužstva podle jejich umístění. Začít musíme u rezervy Prostějova. Klub má za sebou první ročník poté, co převzal soutěž od Lipové a ukázal svůj potenciál, ale také své rezervy. Co pak bylo hlavním problémem k ještě lepšímu postavení, tak byla konzistence. Podzimní část znamenala pro mužstvo skvělé domácí výstupy, kde naprosto kralovalo, ale z venku se bodů příliš nepřivezlo. Změna nastala v průběhu jarní části, kam vstoupili hráči doslova parádně. Najednou se dostali na dostřel nejvyšším příčkám, jenže poslední měsíc skončil množstvím porážek v řadě, sen o možném posunu směrem nahoru či alespoň pódiovém umístění byl pryč. Do nového ročníku pak vstoupí s novým trenérem a bude zajímavé sledovat, jak se po prvotním roce hráči dokáží posunout dál. Dlouhodobým cílem by měl být posun o soutěž výše, protože mladým hráčům vycházejícím z dorostu, ale i hráčům na hraně sestavy hlavního mužstva by divize slušela.
V předchozích dvou ročnících se pak v soutěži dobře usadili hráči Konice a Čechovic. Letos ale poprvé zažili, jak to vypadá, když se bojuje do posledních kol o záchranu. Letošní náročnost soutěže, kdy se přebor dost proměnil, vzala za své. Z lepší poloviny tabulky moc nechybělo, aby se se soutěží loučily oba celky dlouhodobě patřící mezi to nejlepší v regionu.
Konice se z boje o záchranu dvakrát dostala, ale dvakrát se do něj také vrátila, pár kol před koncem nebyla v jednoduché situaci. Svěřenci trenéra Ullmanna ale dokázali včas zabrat a v posledních kolech posbírali hned osm bodů, což znamenalo, že i díky dalším výsledkům se nakonec záchrana podařila i po sportovní stránce. I pokud by v posledním zápase nešly výsledky směrem pro Konici, tak by měla záchranu ve svých rukou, protože jak už víme, tak sestupující Rapotín díky odmítnutí doplnění nakonec mohl zůstat.
V Čechovicích byla situace horší. Už podzimní část nepřinesla zrovna pozitivní období a mužstvo se nacházelo na chvostu tabulky. V zápasech sice ne zcela pohořelo, ale body nepřicházely, takže porážky o branku či dvě začaly být dost frustrující. Už na podzim došlo k výměně na trenérském postu a další výměna přišla v průběhu zimy. Do náročné úlohy se navíc ani dlouho nikdo příliš neměl.
Vedení tak vsadilo na Milana Mohelníka, jenž úspěšně řídil mládež v Prostějově, následně v Konici. Obrovsky náročnou úlohu dostat tým z poslední příčky, a navíc po odchodu klíčových hráčů v zimní pauze se však splnit nepodařilo. Těžko říct, zda vůbec bylo možné s tím ještě něco dělat. To by hráčů muselo přijít ještě více, ale takovou cestou, nejspíše i správně, Čechovice jít nechtěly.
Není tomu tak dávno, kdy jsme se v krajském přeboru bavili stabilně o dvojici mužstev. Kralice a Lipová už tu sice nefigurují, ale v novém roce je už zase jasno o tom, že nyní se k tomuto počtu zase vrátíme. Tak hlavně aby se oběma dařilo, snad se časem počet zase podaří zvednout.
