To zase bylo řečí! My Češi a Hanáci obzvláště jsme národ, který si věčně na něco stěžuje. Když je sucho, nadáváme na sucho. Když zaprší, láteříme, že se nedostaneme na koupaliště. Pokud se v blízkosti našeho bydliště cokoliv opravuje, stěžujeme si na úřady, že je moc hlučno. Nadáváme na kálející holuby či psy na ulicích. A běda, pokud je popelnice z blízkosti našeho obydlí vyvezena o půl hodiny později, než je uvedeno v harmonogramu. Takhle bych mohl pokračovat ještě asi hodinu, a ani tak bych nestihl vyjmenovat všechny věci, které nám dokáží hnout žlučí.
A nadáváme pořád, samozřejmě i v Prostějově. Aktuálně na všechno, co se dělo během letních prázdnin při rekonstrukcích komunikací a dalších investicích do dopravní infrastruktury přímo ve městě. Snad nejvíce Prostějované prskali při nejrozsáhlejší investici tohoto léta – při výstavbě autobusového terminálu v ulici Újezd a s tím spojené rekonstrukci vozovky a inženýrských sítí v okolí. Především na okružní křižovatce na Petrském náměstí. Proč tady máme stát dlouhé fronty u mobilních semaforů? Proč je vůbec doprava tady omezena? To nemohlo město stavět ten terminál někdy jindy? Zajímavé kolikrát bylo, že takhle nadávali lidé, kteří Petrským náměstím projížděli i několikrát denně a o omezení provozu tedy zcela zřetelně věděli. Proč tudíž tuto lokalitu neobjeli jinudy? Asi proto, že by jinak nemohli nadávat... Podobně tomu bylo třeba při bezmála dvouměsíční uzavírce Janáčkovy ulice. Jak se dostaneme na nádraží? Čí to byl blbý nápad tady zrovna teď dělat novou silnici? Stížnosti některých Prostějovanů byly opravdu zarážející, zvláště od řidičů. Ale, páni šoféři, kdy jindy než o letních prázdninách se pustit do podobných rekonstrukcí či jiných investic v dopravě. Nebo byste chtěli, aby se podobné zásahy do dopravní infrastruktury děly na jaře či na podzim? Měsíce červenec a srpen si přece investoři, v našich případech prostějovský magistrát a Olomoucký kraj, vybírají záměrně. Právě v tomto období je dopravní provoz nejmenší, jelikož lidé jsou na dovolených.
Je jasné, že stejně tak se bude dít i v příštích letech. Tak přestaňme na všechno nadávat a zamysleme se občas nad tím, co a jak kritizujeme. Nemusíme mít přece vždycky pravdu!
