Oba zápasy uplynulého týdne měly být podle papírových předpokladů rozjeté na vítězství. Přestože se Jihlava zatím spíše herně než výsledkově zvedá, rozdíl v aktuální výkonnosti měl být příslibem domácích tří bodů.
Jenže varování z Líšně, kde Jihlava sice nedávno prohrála, ale po lepším výkonu než domácí, zřejmě v hlavách nepadlo na nejúrodnější půdu. Od samého počátku eskáčko tahalo za kratší konec a jen dotahovalo náskok soupeře. Že nastavená taktika nebyla úplně nejpovedenější, dokázalo dvojité střídání, které už po půlhodině hry je opravdovou raritou. V neděli s Vyšehradem platilo do jisté míry totéž co před týdnem v případě Táborska. Eskáčko sice venku opět vyhrálo, ale dosáhlo toho díky dobré efektivitě při proměňování šancí a kapce štěstí, což jistě není málo. Ve dvou posledních venkovních zápasech nebyli svěřenci trenéra Šustra ani tak lepším, jako především šťastnějším týmem. Aby to vydrželo.
