Jeden, v lepším případě dva. A netradičně až tři. Takový je obvykle počet sportovních kroužků ve školách na Prostějovsku. Obvykle se jedná o sportovní či pohybové hry a potom některý ze sportů, který škola podporuje –třeba fotbal, basketbal nebo atletiku. Až sem se zdá být vše v pořádku. Pokud by ovšem neexistovalo srovnání s minulostí.

Ještě před asi deseti lety totiž byla situace úplně jiná. Základní školy pravidelně nabízely čtyři a více kroužků jak na kolektivní, tak také individuální sporty. Sám si ze základní školy pamatuji, že byla možnost dělat přinejmenším tenis, volejbal, basketbal a fotbal. Stejně jako třeba gymnastiku a celkovou pohybovou průpravu. V současné době jsou ale podobné výběry spíše výjimkou.

Nyní je přitom načase po návratu sportovních kroužků na školy sáhnout. Máme za sebou dlouhou dobu, kdy se kolektivně cvičit a hrát téměř nedalo. Děti a mládež často tloustly u obrazovek, aktivita šla dolů. Ostatně i taková pravidelná cesta pěšky do školy dělá svoje. A fungování v kolektivu? O tom radši taky pomlčím.

A proto zvýšený pohyb, pravidelný a navíc dobrovolný, by nyní měl být jedním z cílů pro školy. Bude to zprvu nepochybně těžké. Věta „Mně se nechce!“ bude nejspíš znít častěji než dříve. O to více je však důležité děti aktivizovat a hlavně je zabavit. A jak lépe to udělat než pomocí kroužků?