Krize? To je příliš silné slovo. Ale označení „hluché období“ je namístě. Prostějov, ač stále vysoko v tabulce, nezažívá zrovna povedené zápasy. A ač nehraje úplně špatně, prohrává, nesbírá body a střed tabulky se začíná nemilosrdně přibližovat.
V čem je problém? V přesilovkách? Ne tak docela. Proti Jihlavě i Vsetínu Prostějov využil po dvou, což je velice solidní počin, jelikož ani v jednom zápase nebylo moc vyloučených. Problém nastává spíše v klíčových okamžicích zápasu. Místo nadechování k velkému obratu je zde často propad a konec nadějí. Koncovky zápasů rovněž nepatří k povedeným. Navíc jak proti Vsetínu, tak s Jihlavou Jestřábi doplatili i na to, že neudrželi vedení. Utkání si v obou případech prohráli druhou třetinou.
Celkově ale příliš nelepí obranná hra. V té chybí vícero důrazu, jistoty a místy i tvořivosti. Obranná hra ovšem není jen o obráncích. Ale také o útočnících a celkovém pojetí defenzivy. Připomeňme, že nejen v hokeji platí, že už zde dávno není tolik podstatné rozdělení na útočníky a obránce. Brání všichni, útočí všichni.
Prostějov zkrátka první polovina prosince nezastihla v nejlepší formě. Bilance? Tři zápasy, jedna výhra, dva body. Čekalo se víc. Tým mohl se Šumperkem i Jihlavou brát po třech bodech. Nezbývá než doufat, že okolo Vánoc najdou Prostějované ztracenou formu.
