Pořádají výstavy, jejich jména a snímky zná už široká prostějovská veřejnost. A letos oslaví třináct let společného působení.
To vše platí o Spolku prostějovských fotografů. Tomu nedávno skončila každoročně největší akce Memoriál Luďka Mařáka. „My jsme se dali dohromady v roce 2009. Scházeli jsme se různě s kamarády a kolegy. Zjišťovali jsme, že každý fotí něco jiného a máme ale chuť se občas potkat a něco si ukázat. Založili jsme to neformálně. Není to nic registrovaného, jsme volné sdružení amatérských fotografů,“ uvedl zakladatel spolku a jeden z předních členů Josef Franc.
Činnost spolku, to však nejsou jen výstavy a vernisáže. Dosud se jeho členové setkávají. A vyměňují si zkušenosti. Nebo třeba inspiraci? „My si fotky zhodnotíme. Každý se vyjadřuje k fotkám, co přineseme na schůzku. Ale asi se moc neinspirujeme, každý máme svoje. Spíše si necháváme poradit ať už po stránce techniky, nebo kompozice. Ale každý máme v hlavě ty svoje inspirace a představy. Ovlivňujeme se tak snad pouze v oblasti kvality,“ poznamenal Josef Franc. Členové spolku fotí ledasco: přírodu, lidi, nedávno byly k vidění i fotky průmyslových podniků. A někteří fotografové postupně objevují nová témata. „Třeba Ivo Snídal je hodně fotograf aktů a glamour. Pravdou ale je, že občas zabrousí do krajinářských fotek. Jirka Uvízl se pak začal věnovat detailům a trochu jinému stylu, ano, ten témata změnil,“ prozradil Josef Franc.
Kromě poznání si ale členové předávají i kritiku. „To se někdy stává. Nebojíme se jeden druhému říct, že to za nic nestojí. A ptáme se, co tím chce básník říct?“ směje se Josef Franc. On sám nejraději fotí přírodu. „Jsem krajinář, horský fotograf. Toulám se po horách a relaxuji, při tom fotím. Rád fotím zátiší, krajiny, detaily. Nebo nějakou tu abstrakci v přírodě. Třeba na Korsice stékala voda po plotnách a ve spojení s řasami tvořila různé abstrakce. A má oblíbená destinace je pak Moravské Toskánsko,“ uvedl Franc. Autor, který fotí na aparát Sony Alfa 7R má za sebou řadu výstav a tisíce fotografií. Je tedy nějaká, co vybočuje? Kterou se rád pyšní? „Posílám fotky do fotosoutěží i ve světě. Už jsem získal několik zlatých medailí a umístění. Nejvíce boduje můj snímek Zimní romance, jsou to zasněžené salaše v Alpách. Ten snímek už vyhrál několik mezinárodních soutěží. Ta zimní romance je taková moje srdeční fotka,“ uvedl. A zároveň zalitoval, že je zatím jediným členem spolku, který se svými snímky jde do soutěží i za hranice České republiky.
