Všechno, co jste chtěli vědět o Keltech, ale možná jste se báli zeptat. I takový podtitul mohla nést čtvrteční přednáška nazvaná Nové objevy na keltském sídlišti v Němčicích nad Hanou, která se konala uplynulý čtvrtek 23. března v prostějovském muzeu.

O přednášku manželů Ivana a Hany Čižmářových byl ze strany milovníků regionální historie solidní zájem, zavítalo na ni více než dvacet návštěvníků, díky čemuž se nevelký přednáškový sál prakticky zaplnil.

Na všechny čekal poutavý výklad o jedné z vůbec nejvýznamnějších archeologických lokalit v republice a nepochybně největším keltském sídlišti nejen u nás, ale v celé střední Evropě.

„Díky pracím, které probíhaly letos v létě, se nám podařilo prozkoumat nejen jedinečnou svatyni, ale také pozůstatky po sklářské a překvapivě i jantarové dílně. Něco podobného z tohoto období se přitom nepodařilo objevit nejen u nás, ale ani nikde jinde severně od Alp,“ zdůraznil význam naleziště Ivan Čižmář, který společně se svojí manželkou navázal na práci svého otce Miloše Čižmáře. Byl to právě brněnský rodák, který nejenže jako první rozpoznal obrovský význam naleziště v Němčicích nad Hanou, kromě toho také stál za rozsáhlými průzkumy keltského oppida na Starém Hradisku, kam se Keltové v polovině druhého století před naším letopočtem od Němčic přesunuli. „Dostali se pod tlak, a proto se stáhli z roviny do opevnění na Drahanské vrchovině. Byl to však počátek jejich konce v této oblasti,“ připomněl Čižmář.

U Němčic se dosud podařilo objevit obrovské množství cenných nálezů. Kromě závratného množství zlatých, stříbrných i bronzových mincí ze všech koutů tehdy známého světa, to byly například spony na oděvy, skleněné a jantarové šperky či hrací kostky a žetony, které si archeologové soukromě pojmenovali jako „němčické casino“.

Vědecký výzkum u Němčic nad Hanou by měl pokračovat minimálně v následujících dvou letech. „V tuto chvíli jsme zhruba uprostřed jeho poloviny. V budoucnu bych se možná jednou chtěl ještě vrátit na Staré Hradisko, ale to se teprve uvidí,“ uzavřel Ivan Čižmář.