Její uspořádání podnítil hanácký folklorismus, tedy oživování lidových tradic a sběratelství. Byl tu ale také vlastenecký a národní podtext spojený s vítězstvím národní strany v obecních volbách v roce 1892.

Uvedené tradice zde rozvíjela Průmyslová jednota, která v září 1887 otevřela v dvorním objektu Waitova domu (dnešní Žižkovo nám. č. 13, Beseda) malé místní muzeum. Právě Průmyslová jednota společně s místním odborem pro sbírání národopisných památek výstavu uspořádaly. Výstava byla také přípravou na celonárodní akci – Národopisnou výstavu českoslovanskou chystanou na rok 1895 v Praze.

Jejím cílem bylo ukázat národopisný obraz a historii Prostějova, lidové zvyky a tradice, řemesla, živnosti a současný stav průmyslu. Předsedou výstavního výboru byl Eduard Skála, místopředsedy Jan Kořalka a Karel Beneš a jednatelem Ignát Streck. Výstava probíhala v prostorách nové dívčí školy v Komenského ulici 4 (nyní Střední škola automobilní). 

Slavnostně byla otevřena po slavných bohoslužbách v neděli 25. června 1893 starostou města Karlem Vojáčkem. Přítomni byli říšští poslanci Josef Hoch a Jan Rozkošný, etnografka Lucie Bakešová, redaktor, literární publicista, etnograf a konzistorní rada z Olomouce P. Ignát Wurm a člen ústředního pražského výboru Emanuel Kovář. Večer vystoupily v Habustově sále pěvecké sbory Orlice a Vlastimila. Součástí výstavy bylo také předvádění hanáckých zvyků – 29. června na svátek sv. Petra a Pavla hanácká svatba, 5. července na svátek sv. Cyrila a Metoděje  dožatá a 9. července hanácké právo v režii Ondřeje Přikryla.

K výstavě byla vydána pamětní publikace „Upomínka na národopisnou, průmyslovou a uměleckou výstavu v Prostějově 1893“ s podtitulem Průvodce po výstavě. Obsahovala informace o historii města, památkách, hanáckých krojích a výšivkách i seznam vystavovatelů (celkem 81 z Prostějova a okolí).

Výstava trvala do 10. července 1893. Celkem ji navštívilo 15 000 osob a byla velmi úspěšná. Pochvalně se o ní vyjádřil regionální a odborný tisk. O jejím průběhu pravidelně informovaly Hlasy z Hané.  Už před zahájením výstavy, v sobotním čísle z 24. června 1893, jí věnovaly titulní stranu. V úvodníku „Buďme svými!“ byl zdůrazněn národní, umělecký a hospodářský význam výstavy a fakt, „že město naše jako nyní tak i vždy bylo českým“. Ve stejném duchu byl dopis P. Ignáce Wurma „Svoji k svému“. Členka olomoucké národopisné družiny a pražského ústředního výboru Vlasta Havelková psala ve svém příspěvku „Naše výstavky národopisné“ o úspěšné národopisné činnosti na Hané.

Tato výstava se stala podnětem k založení prostějovského muzea, které bylo pod patronátem Muzejní a průmyslové jednoty otevřeno pro veřejnost v zámku 27. května 1894.  V roce 1905 bylo přemístěno do budovy staré radnice. Obětavými iniciátory a zakladateli byli Eduard Skála, Josef Vrla, František Neumann, P. František Koželuha, P. Josef Slavíček, František Faktor, Václav Souček, Antonín Gottwald, Václav Spitzner, Vladimír Zoufal, Jaroslav Mathon a další.

Bohatou historii našeho muzejnictví připomněla nedávno výstava „Muzeum o muzeu“ konaná v hlavní budově Muzea a galerie v Prostějově.

Hana Bartková, kronikářka města