Po dvou letech se na zámek v Čechách pod Kosířem vrátil zrestaurovaný obraz od Josefa Mánesa Podobizna dětí hraběte A. A. Silva-Taroucy, který vznikl v prostorách zámku roku 1867. Zámek jej má dlouhodobě zapůjčený z Národní galerie v Praze, která obrazy od hraběcího rodu odkoupila.

Klečící chlapec na obraze je mladý František Josef II. Silva-Tarouca. „Na malíře neměl právě dobré vzpomínky z několika důvodů. Jednak v době vzniku obrazu již malíř trpěl psychickou chorobou, jednak kdykoli se na zámeckém stole objevily jahody, Mánes si je všechny přivlastnil a hraběcím dětem nic nenechal,“ zmínil se kastelán zámku Martin Váňa.

Na druhou stranu se malíř svým šlechtickým mecenášům posmrtně odvděčil. „Když Silva-Taroucové po pozemkové reformě na počátku dvacátých let minulého století a nešťastných podnikatelských pokusech zchudli, prodejem Mánesových děl dokázali odvrátit hrozící bankrot a ztrátu rodového sídla,“ dodal Váňa.

Zakladatel Průhonického parku

Stojící chlapec uprostřed je mladší Františkův bratr Arnošt Emanuel. Neměl nárok na významnější dědictví, a proto se musel poohlédnout po bohaté nevěstě, což se mu vskutku zadařilo. „Za ženu si vzal dědičku panství s centrem v Průhonicích u Prahy, hraběnku Nostic-Rieneckovou. Díky bohatému věnu mohl vybudovat Průhonický park, který je v současnosti na seznamu památek UNESCO. Coby uznávaný dendrolog stál na počátcích dendrologického bádání v Rakousko-Uhersku i v mladém Československu a dnes se po něm nazývá Výzkumný ústav Silva-Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,“ upozornil kastelán zámku.

Dívka se nikdy nevdala

Dívka na obraze je starší sestra obou chlapců Marie Henrietta Silva-Tarouca. „Přestože byla velmi pěkná, nikdy se nevdala. Josef Mánes k ní choval vřelé city snad z toho důvodu, že se nemohl podílet na výchově a růstu své vlastní dcery. K narození dívky malíř daroval hraběnce Gizele, její mamince, slavnou kresbu s názvem Ukolébavka. Marie Henrietta zemřela v ústavu šlechtičen v Brixenu,“ přiblížil Martin Váňa s tím, že na obraze lze vidět též dva předměty, které v současnosti zrestaurované vystavují v dětském pokoji na zámku. „Jedná se o barokní skříň a o obrázek Svaté rodiny, jenž vznikl dle renesanční rafaelovské kresby,“ doplnil Váňa a závěrem všechny pozval na zámek, který je podobných příběhů plný.ejich další pozoruhodné životní osudy přibližuje současný kastelán zámku.