V neděli 18. května 2025 v 16 hodin se po celé Drahanské vrchovině rozezněly zvony. Ve všech 33 obcích, které byly během 2. světové války určeny k vystěhování, se zvonilo ve stejný okamžik jako pocta těm, kteří se po válce vrátili do zničených domovů a znovu začali budovat živý region.
„Šlo o společné gesto, které se uskutečnilo v rámci festivalu Nezlomné Drahansko: Domov v nás. A přestože šlo o jednoduchý akt – dopad byl silnější, než jsme čekali. Ukázalo se, že o téma vystěhování a návratů je velký zájem. V mnoha obcích si lidé přidali i vlastní doprovodný program. Zvonilo se v kostelích, kapličkách i z obecních rozhlasů,“ uvedla za organizátory Marie Horáková.
V Bousíně si připravili slavnostní průvod, v jehož čele kráčeli místní hasiči v uniformách. Celou vesnicí se při pochodu nesly tóny Smetanovy Mé vlasti, které dodaly události slavnostní i dojemnou atmosféru. U pomníku padlých položili věnec, zazněla česká hymna a starostka Monika Tmé připomněla, proč se Bousín k pietnímu aktu připojuje. Zazněly i autentické vzpomínky pamětníků z Bousína a okolních obcí. A pak se rozezněly zvony.
Právě Bousín, který při vystěhování přišel o 20 z 60 domů, dnes patří mezi nejmenší obce regionu. Před válkou měl téměř 300 obyvatel, dnes jich je sotva 130. A přesto se právě tady opět něco probudilo. Jak to shrnula jedna z organizátorek Danka Minxová: „Taková malá pietní akce, přesto velké vzpomínky a uvědomění. Ona ta naše obydlená zatáčka jménem Bousín už vlastně vůbec neměla být – přesto je. A žije. A je tady hezky.“
