I prostějovské muzeum se již zítra probudí z dlouhého covidového spánku. Lidé v jeho hlavní budově na náměstí T. G. Masaryka budou moci navštívit hned dvě výstavy. Bude se jednat o expozici věnovanou květinám a zvířatům v nejrůznějších podobách plus přehlídku 38 obrazů mladé malířky Kamily Hájkové. „Po několikaměsíční pauze otevíráme a velmi se na to těšíme. Protože je pondělí pro nás už tradičně dnem zavíracím, na první návštěvníky budeme čekat hned v úterý jedenáctého května,“ potvrdil Václav Horák, statutární zástupce Muzea a galerie v Prostějově.

Pro talentovanou, akademicky školenou výtvarnici bude výstava v prestižním prostoru velkou příležitostí. „Tato sympatická mladá malířka mě před časem navštívila v muzeu a zajímala se o možnost prezentovat zde své obrazy. Nejdříve jsem se podívala na její tvorbu na internetových stránkách a zaujala mě. Po konzultaci se současným statutárním zástupcem jsme se rozhodli, že její tvorbu představíme prostějovskému publiku,“ nastínila zrod expozice její kurátorka Kamila Husaříková, za kterou stojí až neuvěřitelná řada výstav často i skutečných ikon historie českého výtvarného umění.

Kamila Hájková tvoří své obrazy nanášením akrylových barev v silných vrstvách špachtlí na plátno. „Obrazy, jejichž častým námětem je žena, obsahují emoce všedních i nevšedních dnů,“ přiblížila její tvorbu Husaříková.

Průřezově pestrou přehlídku předmětů s živočišnými a florálními motivy nabízí druhá výstava, která nese charakteristický název Flora a fauna z našich depozitářů. Jde o výjimečné kousky ze sbírek muzea, které neměl ani pravidelný návštěvník zatím možnost spatřit. Exponáty jsou rozmístěny do třech výstavních sálů hlavní budovy. „Každému je jasné, že se zvířaty či rostlinami se běžně setkáváme na obrazech. Už méně obvyklé je jejich vyobrazení na zbraních či mincích a dalších artefaktech. I ty zde budou k vidění. Zajímavostí bude i to, že mimo jiné představíme Jiřího Wolkera nejen jako milovníka přírody, ale i pohotového kreslíře,“ nastínil kurátor sbírek a současný statutární zástupce muzea Václav Horák. „Je to téma, které je v našich depozitářích v různých podobách hojně zastoupené. Protože některé předměty jsou zcela nové nebo jsme ještě neměli příležitost je vystavit a byla by škoda se o ně nepodělit, rozhodli jsme se je zpřístupnit touto formou,“ přidal.

Milionový malíř Bukovac

Vůbec poprvé veřejnost uvidí secesní pohovku s květinovým čalouněním z přelomu 19. a 20. století a také obraz s názvem Dívky u tůně. „Jeho autorem je Vlaho Bukovac. Žák francouzského malíře Alexandre Cabanela, který v roce 1903 nastoupil jako profesor na Akademii výtvarných umění v Praze a jeho ateliérem prošla řada osobností, mimo jiné: Emil Filla či Bohumil Kubišta. Hodnota jeho obrazů v posledních letech velmi stoupla a na aukcích se prodávají v řádech milionů. O to zajímavější je, že se obraz do našeho muzea v roce 1961 dostal jako dar,“ prozradila kunsthistorička Jitka Vybíralová Gajdošíková.

Z lidového prostředí, které se přírodními motivy inspirovalo, stojí za pozornost součásti hanáckých krojů, ale také džbánky modranského nebo olomučanského typu. Také mince nebo medaile nesou vypodobnění zvířecích či rostlinných motivů a některé z nich návštěvníci uvidí vůbec poprvé. Výstava však nabízí i užitkové předměty, jako jsou hodiny, sošky, zbraně, poháry, perníkářské formy či třeba glóbus. Nechybí však ani několik skic členů šlechtického rodu Silva-Tarouců nebo Jiřího Wolkera. „Během svých gymnaziálních let vytvořil několik studentských prací, které kromě portrétů a zátiší obsahují také rostlinné a živočišné motivy. Tyto práce, které se běžně nevystavují, ukazují však, že Jiří Wolker nebyl jen nadaný básník, ale že se zajímal i o výtvarné umění,“ sdělil historik Filip Gregor.

Historie uchovaná v kameni

 

V přírodovědné části výstavy najdeme skutečné živočichy nebo jejich schránky a také rostliny. „Zvláštním druhem rostlin a živočichů v muzejních depozitářích jsou zkameněliny. Původně živé organismy nebo jejich schránky zůstaly uchovány v kameni a vypovídají tak o podobě života v dávné geologické minulosti naší planety. Kromě zkamenělin živočichů se geologická sbírka pyšní také pradávnými rostlinami v kamenné podobě. Jejich příběh se psal v karbonu, tedy období prvohor,“ popsala geoložka Vladimíra Jašková.

Při pohledu do archeologické vitríny s kolekcí krásně zdobených zvoncovitých pohárů pak může návštěvník stát před hádankou, proč byl tento unikátní nález z archeologického výzkumu, který se v roce 2015 uskutečnil v Brodku u Prostějova, zařazen do výstavy, jejíž mottem je flóra a fauna. Vysvětlení je ale jednoduché. „Poháry připomínající zvon, pálené do cihlové barvy, byly vyráběny přibližně od 2. poloviny 3. tisíciletí před Kr. do začátku 2. tisíciletí před Kr. V tomto období nebyl ještě zvon znám, a proto je velmi pravděpodobné, že se naši předci inspirovali v přírodě a tento tvar „okoukali“ u lučního zvonku,“ vysvětlila archeoložka Blanka Veselá.

Flóra se však na výstavě objevuje také na fotografiích z muzejního fotoarchivu a v přírodovědně zaměřených knihách a časopisech z bohaté muzejní knihovny čítající kolem 22 000 svazků. K unikátům patří knihy Klubu přírodovědeckého v Prostějově a také jeho známý klubový časopis Věstník.

Obě výstavy budou v hlavních prostorách prostějovského muzea k vidění do 29. srpna letošního roku. Večerní zajímalo, zda budou po zahájení sezóny platit nějaká zvláštní omezení? „Pojedeme ve stejném režimu jako obchody, omezen tedy bude počet návštěvníků a všichni příchozí budou muset mít respirátor,“ zareagoval Václav Horák.

Další informace o muzeu a dalších výstavách návštěvníci najdou na sociálních sítích a webu muzea www.muzeumpv.cz.