Židé nikdy neměli jednoduchý život. Snad proto mají nejlepší vtipy. To samé lze říci i o jejich muzice, která se pro mnohé z nich stala nezbytnou podmínkou prostého přežití. Na tradici hudby dávných východoevropských židů svébytným způsobem navazuje kapela Létající rabín, která se před 20 lety dala dohromady právě v Prostějově.
Přestože následující roky zavály její členy do různých koutů republiky, předminulý pátek 17. prosince se v Městském divadle podařilo navázat na tradici jejich předvánočních koncertů. A Večerník byl u toho!
„Mikroby, co od nás chcete? Jako čí poslové jdete?“ I takto se v rámci textu napsaného na okouzlující jidiš melodii emotivně tázal zpěvák skupiny Létající rabín Vojtěch Peštuka „bacilů“, které v poslední době zrušily už nejeden koncert, divadelní představení i spoustu dalších kulturních akcí. Naštěstí členy kapely stejně jako jejich často skalní fanoušky zastavit nedokázaly, a tak se více jak dvě stě z nich mohlo sejít v sále Městského divadla v Prostějově.
Čekal na ně bezmála dvouhodinový koncert, na němž zazněly melodie židovské východní Evropy, v němž podstatnou část tvořily skladby z repertoáru Belfova rumunského orchestru, jehož zlaté časy spadají do období krátce před první světovou válkou. „Tyto písně jsou čistě židovské. O to větší překvapení musel být jejich poslech pro některé Rumuny,“ pousmál se houslista, zpěvák a umělecký vedoucí souboru Vojtěch Peštuka, jenž stojí také za tvorbou českých textů na židovské melodie. Ty umožňovaly posluchačům ještě více přiblížit svět i myšlení tvůrců této v podstatě taneční hudby hrané zejména pro svatební veselí. Samo české přebásnění se tematicky točilo kolem vrtkavosti osudu, nejistoty a pomíjivosti všech věcí, úskalí paměti a v závěru se pak hlavním leitmotivem stal alkohol, jenž odnepaměti provází snad všechny národy a kultury.
Z instrumentalistů na pódiu nepochybně exceloval klarinetista Vojtěch Pospíšil, který coby profesionální muzikant působí v Moravské filharmonii Olomouc a v Originálním pražském synkopickém orchestru, v němž ostatně hraje i spolehlivý a věčně usměvavý kontrabasista Pavel Jurečka. Na příčnou flétnu i tentokrát hrála Jana Dosedělová, u níž je pozoruhodné, že si k tomuto dechovému nástroji přibrala instrument značně odlišný, a to malý cimbál. Posledním do party byl všestranně nadaný akordeonista, zpěvák a divadelník Miroslav Ondra.
V tomto neměnném složení spolu kapela hraje už od roku 2009, v závěru se na pódiu objevili také dva hosté, jimiž byli bývalí členové souboru, konkrétně pak kytarista Michal Skalický a basista Bob Stoklasa známý ze svého působené ve folklorní muzice Klas. Bezprostředně po jejich společném vystoupení za jejich záda stylově přilétla láhev šampaňského, jímž si členové připili v upomínce na oslavu 20 let existence kapely.
„Znám je dlouho, ale přiznám se, že na jejich koncertě jsem už roky nebyl. Jeden čas v Prostějově vystupovali pramálo, pak mi to zase nevycházelo. O to jsem raději, že jsem dneska mohl dorazit. Bylo na nich všech jasně patrné, že se na pódiu rádi potkávají, že si to sem přišli opravdu užít a zároveň ukázat, kam za těch společných dvacet let došli. Doufám, že se do města vrátí i příští rok před Vánoci,“ zhodnotil jeden z posluchačů. Koncertem Létajícího rabína skončil i kalendářní rok v Městském divadle v Prostějově, nicméně sezóna jede dál a už na leden je plánovaná celá řada představení i koncertů včetně cenami ověnčeného baletu Kytice.
