Česká politická scéna je i skoro půl roku po volbách plná událostí. Navíc se blíží prezidentské volby a chystají se volby komunální. Politici přetřásají téma pandemického zákona, ale i přešlapy jak vládních, tak opozičních poslanců. Do toho všeho tu je s námi stále koronavirus, byť už čísla související s pandemií nejsou tak děsivá. Nejen těmto tématům jsme se věnovali v rozhovoru s vysokoškolským učitelem, politickým geografem a také novinářem, tedy de facto naším kolegou. Petr Sokol (na snímku) má coby člen ODS k současné vládě logicky blízko, současně se na aktuální vývoj umí podívat s nadhledem okem komentujícího politologa. Názory držitele dvou doktorských titulů nejsou v žádném ohledu tuctové.

 * Vláda premiéra Petra Fialy má za sebou tři měsíce existence. Jak zatím její počínání hodnotíte?

„Myslím si, že se chopila úřadu poměrně úspěšně, i v těžké koronavirové situaci zvládá řešit akutní problémy i řádná jednání. A v nutnosti dokázala připravit také nový rozpočet. Zatím se dle mého názoru nedopustila žádné zásadní chyby. Komunikuje s veřejností jinak než vláda předchozí. Ve vládě nejsou žádné viditelné rozpory, takže to zatím funguje docela dobře.“

* Hovoříte o rozporech. Nepřetrvaly tedy rozpory z doby okolo voleb, kdy Piráti obviňovali hnutí STAN z toho, že rozjelo kampaň i proti právě svému koaličnímu partnerovi?

„Když se podíváte na to, jak probíhají tiskové konference v Poslanecké sněmovně, tak se konají ve třech podobách: Koalice Spolu dohromady, zvlášť Piráti, a zvlášť STAN. Takže tady je dozvuk voleb. Dnes přesně nevíme, zda ještě existuje nějaké spojenectví Pirátů a STAN. Zdá se, že ne. Tam došlo k jakémusi minimálně optickému rozpojení předvolební koalice. Na chod vlády to ale zatím nemělo zřejmě žádný zásadní vliv.“

* Zmínil jste i komunikaci. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek je ale často kritizován za chaotickou mluvu. Není zde tedy podobnost s jeho předchůdci, panem Blatným a panem Arenbergerem?

„Myslím si, že změna je v tom, že všichni ostatní ministři nekomentují dopředu, co budou navrhovat, o čem budou jednat na vládě. A vždycky se dozvíme až ten výsledek, když to vláda schválí. To je pozitivní změna. Když ale zmiňujete pana ministra Válka, tak tomu se úplně nedaří naplňovat tuto vládní strategii. Tam určitě rezervy jsou, to máte pravdu.“ (pousměje se)

* Vláda avizovala novou finanční politiku, výrazně jinou od té Aleny Schillerové. Jak se ji zatím daří ji razit?

„Myslím si, že skutečnost, že se podařilo v návrhu nového rozpočtu ušetřit sto miliard, je dobře. To jsou peníze, které nemáme, stát si je půjčuje. A budou se muset jednou zaplatit. A jak každý ví z domácnosti, dluh neznamená jen si peníze půjčit. Ale je to drahá záležitost, protože je třeba platit i úroky. Čím více se bude šetřit, tím lepší to pro stát bude. Než se dostaneme na nulu…“

* Nebude překážkou vysvětlit tyto úsporné kroky voličům?

„To samozřejmě překážka bude v tom, dostat na svou stranu voliče bývalé vlády, tedy hnutí ANO 2011, ČSSD a komunistů či SPD. Ale ti, kteří volili koalici SPOLU a do velké míry Piráty a STAN, věděli, že to je program budoucí vládní koalice. Myslím si, že tím voliče ztrácet nebudou. Ale nové levicové ani nepřitáhnou. Ani to nejspíš není jejich ambice.“

* Jaká tedy nyní po neoficiální „době hájení“ vidíte pozitiva a negativa aktuální vlády?

„Určitě v pozitivech je rychlé sestavení nového rozpočtu, splnění slibů ohledně koronaviru. Tedy například zrušení povinného očkování, jak ho zavedla Babišova vláda. A kdybych měl najít nějaké mínusy, tak je to určitě zmiňovaná komunikace ze strany ministra zdravotnictví. A určitou kaňkou bylo, když zejména senátoři STAN způsobili neschválení pandemického zákona v Senátu. Kvůli čemuž se znovu musí projednávat v Poslanecké sněmovně a otevřelo to cestu k festivalu obstrukcí Tomia Okamury.“

* Ty jsou často kvůli aktuálnímu pandemickému zákonu. Je podle vás nutné ho přijmout? Nezpůsobila vláda sama sobě těžkosti s přijetím zákona v době, kdy počty lidí v nemocnicích klesají, a zdá se, že se blíží konec koronaviru?

„Je třeba říct, že pandemický zákon je do určité míry dědictvím předešlé vlády, kdy to vláda Andreje Babiše nechala na poslední chvíli. I tím, jak byla poslední týdny v úřadu, tak už nic nedělala. Teď se to tedy nahromadilo. Princip toho, že potřebujeme normu, která nebude tak přísná jako nouzový stav, je správný. A my jsme si i loni na jaře říkali, že koronavirus končí, ale pak se pandemie znovu rozjela. Myslím si, že norma je potřebná, je dobře, že ji poslanci obměnili. Já v ní nevidím něco tragického. Asi je potřeba ji schválit, což se podařilo, i když to krátkodobě není úplně nejpopulárnější.“

* Jakou byste tedy vládě zatím dal známku?

„Myslím, že jedna mínus.“ (úsměv)

* To je velice solidní hodnocení…

„Poslouchali jsme celou předvolební kampaň. A tam neustále zaznívalo, že když bude koalice pěti stran, tak nic neprosadí, nic neschválí, bude se hašteřit. A nic z toho se neděje. Takže myslím, že minimálně jak za činy, tak za umělecký dojem je známka jedna mínus zasloužená.“

* Hnutí ANO 2011 v době ustanovení nové vlády hovořilo o tom, že bude konstruktivní opozicí. Je jí podle vás?

„Myslím si, že zatím ne. Že sotva se rozjela nová vláda, tak i v těch sto dnech hájení jsme svědky řady obstrukcí, blokování schvalování důležitých zákonů, jako je třeba novela stavebního zákona. Takže o konstruktivní opozici nemůže být vůbec řeč.“

* V souvislosti s aktuálním sjezdem hnutí ANO 2011 se řeší i jeho budoucnost. Třeba bez Andreje Babiše. Je možné si ji ale vůbec představit?

„Šance na to, aby ANO bez Andreje Babiše bylo do budoucna silnou stranou, je poměrně malá. Vidím to i na příkladech podobných stran v okolních státech. Když takto výrazný lídr založí stranu, která je založena zejména na jeho osobním příběhu, potom odejde z aktivní stranické politiky, tak ty strany velmi rychle chřadnou. Je pravděpodobné, že to může být scénář i pro hnutí ANO.“

* Přesuňme se do regionu. Vnímáte zde nějaký posun v politických náladách a preferencích?

„Když se podíváte na to, jak dopadly sněmovní volby na Prostějovsku, tak to samozřejmě odráží mírný odklon ke středopravicové politice. Na druhou stranu Prostějovsko dlouhodobě bylo a zůstává baštou levice. Což se teď potvrzuje v podobě silné podpory hnutí ANO 2011 a v celostátním srovnání poměrně silné pozici hnutí SPD. I to převzalo část tradičně levicových voličů.“

* Takže říkáte, že Prostějovsko kopíruje celostátní trend?

„Ano, a přitom zůstává jednou z výkladních skříní stran, které berou levicové voliče.“

* Zajímá nás i situace kolem prezidenta. Jeho mandát by měl brzy končit, za rok na jaře…

„Ano, přesněji 8. března 2023, na MDŽ.“

* Je mezi oznámenými kandidáty někdo, kdo už může pomýšlet na druhé kolo, na finále?

„Myslím si, že hra o prezidentský úřad se vyvíjí ve stylu Andrej Babiš proti zbytku světa. Kdy levice a svět symbolizovaný Milošem Zemanem mají jasného kandidáta, který ještě na sto procent neřekl, že bude kandidovat, byť vše k tomu ale směřuje. Tam je ještě otázka, zda se Andreji Babišovi postaví i Tomio Okamura, což by bylo z jeho strany logické, aby se v opozici za Andrejem Babišem neztratil. Ve druhé části politického spektra se ještě silný, vyprofilovaný kandidát neukázal. Trošku to připomíná situaci před volbami v roce 2018. Volební výsledek a rozdělení politických názorů ve společnosti jsou poměrně vyrovnané. Ale když jedna strana má silného, jasného, všemi v té části spektra respektovaného kandidáta, tak potom poměrně jednoduše zvítězí nad světem, který tehdy takového kandidáta neměl a ani nyní zatím nemá.“

* Takže jako téměř jistého finalistu nevnímáte Danuši Nerudovou, Petra Pavla nebo třeba Pavla Fischera?

„Myslím si, že ne. Předcházející volby, přestože často čteme a slyšíme opak, ukázaly, že Češi chtějí za prezidenta někoho, kdo má zkušenosti s politikou. Protože politika je řemeslo jako každé jiné. U nás se vnímají prezidentské volby jako vrchol politiky, ač to z hlediska politiky není úplně přesné. Přesto to tak lidé, snad i kvůli tomu ‚hradu‘ na kopci, vnímají. Z tohoto hlediska si myslím, že ti, které jste jmenoval, ať už je to Petr Pavel, nebo Danuše Nerudová, zkušenosti nemají. A obávám se, že v kampani se to projeví.“

* Prostějovsko a prezidentské volby – vyhrával zde Miloš Zeman. Jak to vidíte teď? Převezme po něm štafetu na Prostějovsku Andrej Babiš?

„Myslím si, že finalistou i konečným vítězem bude na Prostějovsku Andrej Babiš. Ale kdyby se v těch volbách více oproti mým očekáváním prosadil Petr Pavel, tak to je člověk, který kdysi sloužil v Prostějově jako voják. Bylo by zajímavé, zda se to po tak dlouhé době nějak v preferencích projeví. Samozřejmě na máme nějaké zastoupení na Prostějovsku. Jako generál by mohl nějaké výsledky získat. Je ale otázka, zda se dostane do druhého kola.“

* A co váš preferovaný kandidát. Objevil se už někdo, komu byste v prvním kole dal hlas?

„Mě ještě nikdo nepřesvědčil. Vím o několika, které bych určitě v prvním kole nevolil. Ale že bych už věděl ‚tohle je určitě kandidát, kterého si představuji‘, to ještě ne…“

 

PETR SOKOL

* narodil se 8. června 1974 v Praze

* již dlouhodobě žije s manželkou Miladou v Prostějově, společně vychovávají tři děti

* vysokoškolský učitel, geograf a novinář

* předseda regionálního sdružení a předseda oblastního sdružení ODS

* vystudoval gymnázium Jana Nerudy na Malé Straně, posléze obor politologie a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy

* v roce 2015 obhájil na Univerzitě Karlově dizertační práci a obdržel také tzv. velký doktorát – titul Ph.D., vlastní také titul PhDr.

* od dokončení studia do současnosti přednášel na několika vysokých školách, jeho přednášky se zabývají zejména problematikou voleb, politické geografie a fungováním Evropské unie

* už jako student pracoval ve vedení jedné z výrazných celoevropských studentských organizací (Evropští demokratičtí studenti – European Democrat Students),mezinárodní zkušenosti získával rovněž během práce v Evropském parlamentu, kde dříve působil mimo jiné i jako vedoucí kanceláře poslankyně z Prostějovska Niny Škottové

* společně s bývalým rektorem Masarykovy univerzity a pozdějším ministrem školství, dnes premiérem vlády Petrem Fialou napsal odbornou knihu o evropských politických stranách

* pracoval pro společnost CEVRO institut, která se zabývá školstvím či politologií

* byl odborným poradcem dvou ministrů (vnitra a spravedlnosti) i místopředsedy Poslanecké sněmovny

* své znalosti dokázal prodat i v případě vedení několika volebních kampaní, aby v roce 2016 byl společně se dvěma kolegy oceněn v anketě o nejlepší volební kampaň „Zlatý lístek,“ když odborná porota vybrala jimi navrženou kampaň „Plzeň je jiná.“, stál také u zrodu kampaně za prosazení 17. listopadu státním svátkem

* členem Občanské demokratické strany je od roku 2005, nikdy nevykonával volenou politickou funkci, ale neváhal svou stranu několikrát podpořit kandidaturou na nevolitelném místě, načež v minulých sněmovních volbách mu dokonce voliči dali druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů

* v době, kdy na tom občanští demokraté v roce 2013 nebyli vůbec dobře, převzal vedení ODS na Prostějovsku a tuto funkci vykonává dosud.

* mluví, píše i přednáší v angličtině, ale ovládá i němčinu a ruštinu, má také pasivní znalost polštiny a chorvatštiny

* jako volební pozorovatel působil například v Somálsku nebo v Arménii

* coby politolog často dostává prostor v televizním vysílání a celkově v médiích, je častým hostem zpravodajské televize ČT 24, pravidelně píše do časopisu Reflex a přispívá rubrikou Sokolí oko do PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, v poslední době také píše komentáře o české a slovenské politice do časopisu české krajanské komunity ve Švýcarsku

* je aktivní ve veřejném dění, s manželkou Miladou pravidelně pořádá některé společenské akce, často zaměřené na jídlo a například během Restaurant Day se mění v šéfkuchaře se specializací na chobotnice.

zajímavost: původně chtěl být sportovním komentátorem, rád cestuje a je sportovním fanouškem, jako student hrál několik let v nejnižší florbalové lize za klub FbK Konzervy