K případu letité pacientky, která byla s nákazou covid-19 propuštěna do domácího ošetřování a po čtyřech dnech opět hospitalizovaná ve stavu, který jí už nedával příliš nadějí na přežití, se pro Večerník vyjádřil primář infekčního oddělení prostějovské nemocnice Zdeněk Prokeš. Právě na něm paní ležela. „Nelze zachránit každého, nicméně na počet pacientů máme v Prostějově jednu z nejmenších úmrtností v rámci celé ČR. Kritika mi proto nepřijde spravedlivá,“ vyjádřil se v exkluzivním rozhovoru pro Večerník.

* Poslední dobou prošlo infekčním oddělením prostějovské nemocnice nebývalé množství pacientů, mnohým z nich jste zachránili život. Vzpomínáte si přesto na uvedený případ?

„Ano, paní jsme hospitalizovali na přelomu roku. Kromě věku a nepříliš dobrého celkového zdravotního stavu u ní byly dva hlavní problémy. Jednak byla nakažená variantou delta, která byla dosti agresivní, a nebyla příznivcem očkování. Za těchto okolností bylo pro nás velmi obtížné s nemocí bojovat.“

* V jakém stavu jste ji přijímali?

„Zdravotní stav pacientky nebyl už vůbec dobrý. Ona sama již při svém prvním vyšetření

 v nemocnici uvedla, že má příznaky nemoci už čtrnáct dní. Pokud již byla nemoc v této fázi, nešlo jí už podávat monoklonální protilátky, jimiž jsme během podzimu zachránili život asi třem stům pacientů. Takže situace u ní byla hodně složitá.

* Pomohlo by, pokud by žena byla hospitalizovaná o čtyři dny dříve?

„Dle dostupné dokumentace její aktuální zdravotní stav v době vyšetření neodpovídal nutnosti okamžité hospitalizace. Více se k tomuto dotazu dále nemohu relevantně vyjádřit, neboť jsem pacientku osobně neviděl.“

* Paní si stěžuje, že s maminkou nemohla být v těžkých chvílích. Bylo něco takového možné?

„Návštěvy byly v tu dobu zakázány, nicméně ve výjimečných případech byly vždy po dohodě s primářem příslušného oddělení povoleny. U této pacientky zrovna výjimka povolena byla. Zde je však třeba zdůraznit, že to byla opravdu výjimka, ani v zahraničí na infekční oddělení během epidemie covidu příbuzní přístup neměli. Co se týče vlastní péče, pak v tomto ohledu za nás snad hovoří čísla. V prostějovské nemocnici jsme na počet pacientů měli jednu z nejmenších úmrtností v rámci celé ČR. I proto jsem přesvědčen, že uvedená kritika není spravedlivá. Nelze prostě zachránit každého, lidé vždy budou smrtelní a s tím ani my lékaři nic nenaděláme.“