Ne malé, velké zemětřesení nastalo po minulé sezóně. Vzdor úspěchu zůstala Jestřábem jen čtveřice hráčů. Jedním z nich a zároveň jediným obráncem je Josef Zajíc (na snímku). Čtyřiadvacetiletý bek má za sebou povedenou sezónu. Prezentoval jako kvalitní obránce, přes kterého je těžké se dostat, ale zároveň coby hráč, který se nebojí zaútočit. Hrál pravidelně, nasbíral obstojných deset bodů a měl obvykle vysoký ice-time. Navíc se v průběhu sezóny stihl na otočku vrátit i do Kladna, jehož je odchovancem.

* V Prostějově byste měl hrát i další rok. Co rozhodlo? Hodně hráčů skončilo v Prostějově nebo byli odejiti..

„U mě nakonec rozhodlo to, že se nám povedla loňská sezóna, kdy jsme se po osmnácti letech dokázali dostat do semifinále. Pro mě prostředí v Prostějově bylo super, taky zázemí a hlavně ten tým. Bohužel, jak říkáte, spousta lidí se rozhodla nepokračovat. Což je určitě velká škoda. Ale s pár kluky a hlavně s kapitánem jsme mluvili a moje volba byla tady zůstat, protože jsem zde byl spokojený a chtěl bych na sezónu navázat.“

* Překvapil vás hromadný odchod hráčů?

„Na to se těžko odpovídá… Samozřejmě bych byl rád, kdyby nějaká kostra týmu zůstala. Ale to je prostě život. Hokej, to znamená kočovný život. Jeden rok je to tak, druhý úplně jinak.“

* Byl to třeba jeden z důvodů, proč jste se rozhodl zůstat? Říkal jste si, kočování bylo dost, na chvíli se usadím?

„Určitě je myslím pro každého z nás příjemnější být delší dobu na jednom místě. To taky hrálo určitou roli. Ale musím říct, že v Prostějově se mi líbí i ve městě. Stejně jako celá Morava. I to byl jeden z důvodů.“

* Když se ohlédneme za sezónou, byl to velký úspěch? Co k němu vedlo?

„Myslím si, že to byl už jen ten tým. Opravdu fungoval dobře, to jádro, chemie uvnitř týmu fungovala jak s trenéry, tak mezi hráči. Všechny parametry zapadly správně do sebe. A věděli jsme, že i když se nám v základní části mohlo dařit lépe, šli jsme do play-off z předkola, mohli jsme být v jiném postavení. Tak se právě charakter týmu projevil v play-off.“

* Překvapilo vás, že od týmu odešel na Slovensko Vlastimil Wojnar a nahradil ho Petr Hubáček? Co si od bývalého reprezentanta na lavičce slibujete?

„Petr Hubáček už s námi byl na lavičce při domácích zápasech. Individuálně nám radil, pomáhal nám na trénincích se zlepšovat v jednotlivých dovednostech. Což je super. Já jsem Petra zažil v sezóně v Pardubicích, když jsem tam chvíli působil. Potkali jsme se jako hráči. Za mě je to úžasný člověk, hlavně nám má co dát. Já se na to těším, je to super věc.“

* Jak vidíte to, že v první lize skončily Benátky nebo Kadaň, kam moc nechodili diváci? A zároveň skončilo velké dojíždění a ze vzdálených destinací zůstal prakticky jen Sokolov.

„Myslím si, že to zkvalitní soutěž. Bude míň míst pro hráče. Také to zkvalitní druhou ligu a koukal jsem, že se týmy začínají tvořit velice dobře. Každopádně bude větší konkurence. A bude také těžší se dostat ze spodních příček. Čekám napínavou soutěže. Loni tím, že tolik týmů sestupovalo, a nyní tím, že nebudou takové rozdíly. A dojíždění? Mně to asi moc nevadí. Jak jste hráč, pořád někam cestujete. A nad tím moc nepřemýšlím, jestli to bylo dál nebo blíž.“

* Pořád lepší jako v Německu nebo i jinde…

„Určitě. Hrál jsem ve Znojmě Ebel ligu a tam jsme cestovali opravdu dost. S tím tedy problém opravdu nemám.“

* Na závěr se vraťme k minulé sezóně. Kam by se ještě Prostějov mohl posunout? Protože semifinále je v Prostějově skutečně zatím maximum. Kam tedy ještě posunout hru a výsledky?

„Určitě je tam prostor kam to posunout. Myslím si, že každý, kdo hraje hokej, má ty nejvyšší cíle ať už osobní, nebo týmové. Takže určitě cílem je dosáhnout co nejvýše a snem je postoupit do extraligy. Nevím, jak to bude vypadat příští sezónu, uvidíme. Máme nový tým, takže nedokážu si troufnout říct, jak to bude vypadat. Troufám si ale říct, že určitě budeme chtít a uděláme vše pro to, abychom byli co nejvýš. A zbytek uvidíme, až začneme. To bohužel nedokážu teď odhadnout. Věřím, že dokážeme postavit dobrý tým a dokážeme výkony podávat a nechávat na ledě maximum. Ať už se nám bude dařit, nebo ne, tak je důležité za to bojovat.“