Patří mezi náročné a velmi horkokrevné kouče. Petr Ullmann je při zápasech k nepřehlédnutí a nepřeslechnutí. Patří ale mezi kouče, kteří mají výsledky. Ten největší se mu povedl v sobotu. Tehdy si v Olešnici Konice pojistila postup do krajského přeboru. Cesta k němu ale nebyla jednoduchá. A právě zejména za ní se po úspěšném zápase dlouholetý kouč Konice ohlížel. Pustil se do nedávné i vzdálenější historie, ohlížel se za tvorbou týmu i tím, co jej během uplynulé sezóny postihlo. Odpovídal ale také na to, jak hodnotí podporu diváků. Petr Ullmann byl pochopitelně nadmíru spokojený.

* Jak byste se nyní ohlédl za aktuální sezónou?

„Musíme ji hodnotit úspěšně. Když to řeknu blbě, honili jsme se za tím čtyři roky. Když jsem k týmu nastoupil, první rok jsme se zachraňovali, pak jsme byli dvakrát druzí. Pak to dvakrát přerušil covid, kdy jsme byli s Olešnicí dva body od sebe. Až na popáté se to podařilo. Nezdá se to, ale byla to velice dlouhá cesta. Pět let… Nějak se kádr obměnil, nějak se doplnil. Na jaře jsme měli problémy, zranil se Adam Širůček, to je klíčový hráč. Dále Adam Plajner. Ale zase se podařilo výborně doplnit Martinem Neoralem, Adam Vyroubal přišel z Prostějova. Hlavně měl mančaft charakter, vůli a chtěl. Na trénincích jsme se scházeli a pak ta parta, ta je základem úspěchu.“

* Když srovnáte podzim - jaro. Byly tam nějaké výrazné rozdíly? Přeci jen odešel třeba brankář Huňka...

„Musím vyzdvihnout Patrika, který sám odchytal celý podzim a dostal pět branek. Z rodinných a pracovních důvodů jsme mu museli dát volno. Nezastírám, že se třeba vrátí, že se o to popere. Ale na druhou stranu musím říct, že jak Adam Vičar, tak Marek Hradečný ho skvěle zastoupili. Dával jsem jim na přeskáčku šanci. Hlavně chodili na tréninky, jsou to mladí kluci a pracují na sobě. Jsem rád, že jsme je získali. Samozřejmě jsme dostali o něco více gólů. Ale dostat za sezónu 13 branek je výborná vizitka. A od toho se to všechno odvíjelo.“

* Byl jste během jara hodně nervózní?

„Musím říct, že byl. Už jsem měl i schůzku s vedením. Víte co, člověku se pracuje těžko. Každý zápas jsme byli pod tlakem. Od nějakého osmého kola jsme to vedli a měli Olešnici v zádech. Až minulý týden, kdy prohrála, a my měli osm bodů náskok, jsem věřil, že už to uhrajeme. Ale to jaro bylo neuvěřitelně těžké. Hlavně druhým kolem, kdy jsme prohráli v Lošticích, ztratili tři body a zase se to vyrovnalo. Byl tam tlak na to, aby se s tím hráči vyrovnali. A říkám, hlavně domácí zápasy jsme zvládali s bravurou. Ale měli jsme obrovské štěstí venku. V 93. minutě jsme v Maletíně dali na 1:0, v 92. minutě jsme ve Chválkovicích dali na 3:2, v Pasece minulé kolo soupeř vyrovnal a my dali na 3:2. My jsme klidně mohli mít o osm bodů méně. Řekl bych, že v klíčové sezóně se nám přiklonilo štěstí. Týmy, které hrají špici, tak mezi nimi jsou velice vyrovnané zápasy, rozhodují tam maličkosti. My to štěstí měli a to rozhodlo.“

* Jak budou vypadat oslavy, co chystáte?

„Určitě oslavy budou, kluci dnes jen tak zlehka. Ale na domácí zápas, který budeme mít s Náměští, to bude jiné. Hrajeme v deset ráno, jsou u nás hody, máme večer zábavu. Takže budou trička, kšiltovky, doutníky, šampus. Prostě všechno. (směje se) Určitě si to užijeme. Říkal jsem to klukům. Nepostupuje se každý rok a některý fotbalista to nezažije za celou kariéru. Takže aby si toho vážili, že jsme se někam dostali. Je to samozřejmě výzva, krajský přebor je zase o stupínek výš. Určitě budeme chtít kádr nějak vhodně doplnit. Ale taky bych chtěl, aby to hráli kluci, kteří si to vybojovali. Jsem přesvědčený, že na to mají. Před šestnácti lety, když jsem postupoval v Lipové z divize do třetí ligy…, čtyři roky jsme hráli divizi a v posledním zápase v Mutěnicích, kdy jel ještě autobus fanoušků, potřebovali jsme uhrát remízu, kterou jsme taky uhráli… Ty vzpomínky se mi při oslavách vybavily. Kolikrát to hráč zažije jen jednou.“

* A jako trenér třeba nikdy...

„Ano. Takže určitě si toho musíme vážit. A hlavně pro klub, Konici, pana Kučeru, ta situace, kdy se vracíme po pádech z divize až do I.A třídy. Pak když jsem přicházel, byli tři body od sestupu z I.A třídy. Tak si myslím, že za čtyři roky se mančaft vybudoval a něco dokázal.“

* Cítíte zadostiučinění?

„Přesně tak.“ (směje se)

* Co byste na závěr vzkázal konickým fanouškům? Přijelo jich na Olešnici hodně.

„Přišlo jich hodně, máme fan-klub. Lucka Kaprálová Svačinová to skvěle organizuje, máme vlajku. Jezdí s námi ven. Proto jsme chtěli vzít autobus, ten byl plný. I do Maletína, Paseky nebo Chválkovic s námi jela spousta fanoušků. I ta návštěvnost doma se obrovsky zvedla. Když se vám daří a hrajete dobrý fotbal, tak i lidé z okolí přijdou. Věřím, že v krajském přeboru bude ještě větší návštěvnost. Fanouškům bych rád poděkoval, byli opravdu naším dvanáctým hráčem.“