Zajímavou premiéru zažilo před časem Sportcentrum DDM Prostějov. Vůbec poprvé se zde konalo živé vystoupení některého z podcastů, což je aktuálně fenomén internetového světa. V případě Prostějova šlo o známý pořad Kecy & politika. Na Hanou tak přijeli Petros Michopulos se svým řeckým temperamentem a komentátor mj. Rexlexu Bohumil Pečinka. Během vystoupení se věnovali celé řadě témat, od školství až po kroje exministryně Schillerové. Po dvouhodinovém programu oba ochotně odpovídali redakci na řadu otázek, které se týkaly veskrze domácí politiky. Několikrát se řeč dotkla také Prostějovska, kde ostatně prvně jmenovaný tráví hodně času.

* Kdy a jak jste se začali o politiku zajímat?

Petros Michopulos: „Sleduji politiku od puberty. Baví mě to a vždycky mě to bavilo. Je to takové dynamické prostředí.“

Bohumil Pečinka: „Ale v rozhovoru pro Forum24 jsi řekl, že je to takový řecký národní sport…“

PM: „Ano, to je pravda, po basketbalu a fotbalu je to třetí národní sport. Všichni se baví o politice, doma, v hospodě, všude. Mnohem více než v Česku.“

* Je těžké se v české politice orientovat a porozumět jí? Zjistit takříkajíc, kdo za koho kope?

PM: „Když to sledujete, není to zase tak těžké. Ostatně jako cokoliv. Pokud budete dlouho sledovat český hokej, tak mu taky budete rozumět. U každé specifické uzavřené skupiny, která dělá pořád to samé, platí, že čím déle ji sledujete, tím více jí budete rozumět.“

BP: „Ano, základ se nemění. Na rozdíl od Petrose v naší rodině nebyli příliš političtí lidé, moc se o tom doma nebavili. Schovávali to přede mnou, abych se neprokecl... Zajímalo mě ale, jak funguje společnost. Myslím, že k tomuhle jsme směřovali celý život. Jsme ale po živém vystoupení, a tak odbočím: Myslím, že před pár lety, třemi čtyřmi, došlo k něčemu, v co jsem nedoufal. K renesanci audia. Myslel jsem, že je to mrtvé, že převáží jen videa či obrazy. Lidé potřebují strašně někoho vidět. Ale došlo k renesanci orálního předávání informací. S Petrosem jsme to zažili, kdy to politici dělali začátkem devadesátých let minulého století. Pak se to úplně vytratilo někdy v roce 1994 a už se to dělalo jen před volebními kampaněmi. A teď to přichází znovu. Je to symbolem toho, že orální forma není mrtvá. My měli dnes pětitisícího návštěvníka od září. Ti politici si nesmí myslet, že když jsou v televizním pořadu, který má sledovanost půl milionu, že je zásah fakt silný. Touhle orální formou je pro lidi zásah někdy větší.“

* Přesto ze své zkušenosti vím, že řadu lidí třeba ovlivnila poslední prezidentská debata mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem, kdy Drahoš útočil, když neměl, a nevedl si dobře…

PM: „On není politik, nikdy ani nebyl.“

BP: „Tam je to jiný žánr, dívalo se dva a půl milionu lidí. To je velké číslo. Tady se dívá sto dvě stě tisíc. Nás tedy poslouchá asi sto tisíc.

* Je nějaký politik, který by se dal nazvat chameleonem ve svém chování?

PM: „Andrej Babiš, ten jím je se vším všudy. Vyměnil voliče několikrát, vyměnil svou politiku, vyměnil všechno.“

* Kterého politika si okamžitě spojíte s Prostějovskem?

PM: „Ladislav Okleštěk.“

BP: „Ano, asi právě Okleštěk. Proto mě tak šokovalo, že na Wikipedii je mezi akademikem Wichterlem, světoznámým vynálezcem, a další světoznámou osobností Husserlem.“

* Je těžké držet si od politiků odstup? Zejména od těch, co jsou vám třeba sympatičtí?

PM: „Myslím, že to jde. Nechodíme s nimi do hospody. Alespoň já ne.“

BP: „Petros má svou práci a já taky. V posledních osmi letech jsem jako zástupce dával dohromady časopis, přestal jsem tedy chodit do parlamentu, a navíc už nejsme nejmladší. Dříve to bylo tak, že tobě bylo asi čtyřiadvacet, když jsi dělal pro ´socdem´. A já to potom psal. Byli jsme mladí a všichni politici byli starší. Teď je to naopak. Už nám ani nenavrhují tykání, když se někde vidíme.“ (směje se)

* Vláda Petra Fialy je u moci půl roku. Co byste jí poradili?

BP: „Využít současnou krizi. Vláda přišla k moci, kdy ještě nebyla a spíše doznívala covidová krize. Mohou tedy využít nouzový stav a krizi k další vlně liberalizace a deregulace. Jinak začne generační konflikt a lidé začnou říkat, že nové byty nevzniknou stavěním, ale přerozdělením stávajících. Pak jsme zase v socialismu.“

PM: „Hlavně by měli přesvědčit lidi, že co dělají, je dobře. A využít drajvu k tomu, aby společnost uvolnili více, než byla před covidem. Deset let vlády Babiše se socany utáhlo šrouby stejně silně jako covid samotný.“

* Blíží se prezidentské volby. Pokud bude kandidovat Andrej Babiš, má pravice šanci?

PM: „To si prvně musí vybrat kandidáta. Dokud nebudou mít jasnou jedničku, nemůžou uvažovat o tom, že ho porazí. Musí si ho buď najít, nebo někoho podpořit. Nemůžou ale čekat, že se Babiš nestane prezidentem bez toho, aby proti němu kandidoval někdo, kdo ho nemůže porazit.“

* Je šance, že by koalice podpořila třeba Pavla Fischera?

PM: „To si myslím, že se nestane.“

BP: „On ani nemá podporu v KDU-ČSL. Choval se k nim zdrženlivě, nevstoupil do jejich lidoveckého klubu.“

PM: „Lidovci ale ani nenaznačují, kdo to bude.  Teď do toho vstoupil Středula, tak uvidíme, jak to pohne s voliči. Na to je ještě čas. Ale je potřeba sebou už hodit.“

* Jak moc může ještě do podzimních komunálních voleb promluvit dění v celé zemi nebo i za hranicemi?

BP: „Já začal registrovat kolem roku 2002, že lidé začali volit jinak komunální reprezentaci, velké volby nebo senátní volby. Tady se stala senátorkou paní Chalánková, přestože byla absolutní outsider voleb.“

* A stejně porazila Boženu Sekaninovou. Znáte podobný případ?

BP: „V Praze, v době největšího úpadku ODS měla tehdejší starostka Prahy 2 Černochová více hlasů než v těch předchozích volbách. Protože to dělala na ‚dvojce‘ dobře a byla nezkorumpovaná. Kdežto v okolních částech, třeba v Praze 10 šla ODS na pět procent a v Praze 4 byla taky úplně zdiskreditovaná. Museli čtyřku a desítku úplně zrušit. Kdežto ona si ten kredit udržela. Napsal jsem reportáž, kdy jsem sedl do tramvaje 22 a jel jsem. Tahle linka jede přes celou Prahu. Viděli jste, jak ODS v roce 2014 byla na kolenou… I v rámci Prahy lidé vnímali, kdo jaký je. A to je dobře.“

PM: „Myslím si, že komunální ani prezidentské volby velká politika nebo třeba válka na Ukrajině nijak neovlivní. Pokud je něco ovlivní, spíše ale ve větších městech, bude to, jak se budou vytvářet předvolební koalice. Třeba jestli sociální demokracie půjde s komunisty nebo s někým jiným.“

* Tak se stalo třeba při krajských volbách v Pardubickém kraji.

PM: „A někde na jižní Moravě jsou s extrémisty... To může změnit situaci. Pak samozřejmě bude zajímavé sledovat, jak uspějí strany koalice Spolu tam, kde budou kandidovat samostatně. A tam, kde budou kandidovat jako koalice. To bude dost silným indikátorem pro vedení stran.“

BP: „A jestli třeba v Brně půjdou do koalice.“

PM: „Nebo budou vládnout s Babišem. To jsou už takové regionální specialitky. Co bude ale platit v Brně nebo v Sokolově, nemusí platit v Prostějově nebo v Přerově. V tomhle je komunální politika hrozně...“

* …nepřehledná?

PM: „Ano a nedají se říkat žádné generální soudy, co se bude dít.“

BP: „Podle mě ve městech do desíti tisíc lidí znají každý každého. Pak se to zvyšuje a okolo těch padesáti tisíc lidí, tam už je závan velké politiky. To určitě.“

PM: „V Praze se volí podobně jako ve sněmovních volbách a v Brně možná taky. Zde je jiná situace, je zde jeden úřad a hotovo.“

 

 

TAGGED PETROS MICHOPULOS

* narodil se v roce 1971 v Krnově

* politický marketér a komentátor, spisovatel, ale také soukromý podnikatel, spolumajitel PR agentury Previa

* ovládá praktiky krizového managementu a strategické komunikace s veřejností

* v 90. letech minulého století se úspěšně podílel na kampaních ČSSD, dobře a dlouho zná prezidenta České republiky Miloše Zemana

* práci v politice se věnoval řadu let, nyní působí například ve dřevozpracujícím průmyslu

* je expertem na politický marketing a PR

* v minulosti se podílel na vzniku filmových děl, byl v produkci snímku Alois Nebel nebo dokumentu Hledá se prezident

zajímavost: velice dobře zná Prostějovsko, kde podniká, když ve Ptenském Dvorku má velkou sušičku na dřevo

 

 

BOHUMIL PEČINKA

* narodil se 15. října 1967 v Boskovicích

* novinář, spisovatel, politický komentátor

* vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, souběžně studoval historii a politologii na Univerzitě Karlově

* na konci roku 1989 založil Studentské listy

* později působil v Lidových novinách, nyní je komentátorem a zástupcem šéfredaktora časopisu Reflex, v médiích se pohybuje přes třicet let

* v roce 1998 dostal za novinářskou práci cenu Ferdinanda Peroutky

* je autorem několika knih, včetně například Cesty na hrad nebo Politiky z obou stran

* spoluzakladatel podcastu Kecy & politika, kde jednou týdně rozebírá dění v politice a ve společnosti

Zajímavost: původně chtěl z Reflexu odejít do nakladatelství Mafra, protože se o koupi zajímal Andrej Babiš, který nakonec ale koupil právě Mafru a novinář tak zůstal podle svých slov „na své židli“