Ofenzivní koncert Karla Fajstla (na snímku). Zejména to nabídlo sobotní střetnutí mezi Nezamyslicemi a Plumlovem „B“. Nejprve se zdálo, že hostující rezerva dá domácímu celku lekci z produktivity. Nicméně pak si hosté vytvářeli stále více šancí a využívali ve velkém okénka v obraně Nezamyslic. Jako mistr se v této činnosti ukázal právě mladý útočník hostů. Tři branky sám dal, dvě připravil a obstaral i zbytek šancí a náznaků Plumlova. Potvrdil tak svou pověst dobrého střelce a nebezpečné ofenzivní zbraně. Zdatně mu navíc sekundoval Jakub Stoklasa.

 

* Jak byste zhodnotil utkání?

„Jeli jsme tam v malém počtu, což není nikdy úplně ideální. Přišli jsme to prostě odehrát, ale chtěli jsme také určitě bodovat. Rozhodně jsem však nečekal, že to bude tak jednoduché...“ (úsměv)

* Bylo vaším cílem bránit a vyrážet do brejků?

„Ano, mělo to tak být. Protože někteří z nás den předem hráli za ´áčko´. Ti, kteří působí ve středu zálohy, hráli minimálně půl hodiny. Jeden stoper odehrál dokonce celý zápas, já hrál celý zápas. Chtěli jsme tedy odbojovat jednoduše a nekomplikovat si to.“

* Tři góly jste vstřelil z dost podobné pozice. Je to váš střelecký úhel?

„Řekl bych, že to tentokrát vyplynulo ze hry. To už se tak někdy stává.“ (pousměje se)

* Překvapila vás (ne)reakce brankáře Nezamyslic u první branky?

 „No, to mě opravdu hodně překvapilo, abych řekl. Fakt jsem nečekal, že bude stát úplně mimo bránu.“

* Jak si po vyhraném zápase Plumlov „B“ stojí? Jak moc výhra pomohla?

„To je pro mě těžké zhodnotit, protože nijak zvlášť nesleduji, jak se týmu daří nebo nedaří. Ale myslím si, že tohle jsme potřebovali, chytit se nějakým zápasem. Minulý zápas jsme hráli proti Olšanům od dvacáté minuty proti deseti a nebyli jsme schopni dát gól. To se nyní povedlo a doufám, že na to v dalších zápasech navážeme.“

* Byla to pro vás příjemná změna? Hrál jste v útoku, přitom jste většinu předešlé sezóny byl obráncem…

„Když hraji za béčko, tak chci hrát vepředu. V obraně mě to nějak extrémně na této úrovni nebaví. Chci si zahrát vepředu, ne pořád jen bránit. Takže snažím se, ale typický hrotový útočník asi nikdy nebudu.“