Pochytal, co se dalo. Nejednou soupeř už zvedal vítězoslavně ruce nad hlavu, pak je ale zase zklamaně svěsil. K zoufalství ho místy přiváděl brankář Prostějova Jiří Hrubý (na snímku). Ten proti Újezdu u Brna předvedl řadu důležitých zákroků, zejména ve druhé půli dlouho držel Prostějov ve hře o body. Jenže to bylo málo platné, chyby jednotlivců a okénka v obraně nakonec znamenaly, že Sokol II odejde ze svého vlastního hřiště s prázdnou. Po utkání tak byl Jiří Hrubý pochopitelně zklamaný, přesto však poskytl Večerníku exkluzivní rozhovor, ve kterém zhodnotil nejen uplynulé utkání.

 

* Jak hodnotíte zápas proti Újezdu u Brna? Co ho podle vás rozhodlo?

„Nechali jsme si je na začátku utéct. A i když si myslím, že nebyli jednoznačně lepší, tak nás stálo strašných sil to dotáhnout do toho poločasu. A v tom druhém už to bylo poznat. A když už jsme měli šanci to srovnat, nebo jít dokonce do vedení, tak jsme udělali nějakou hloupou chybu, která nás vrátila zase zpátky.“

* Klíčem k zápasu byl tedy ten nezvládnutý začátek?

„Ano, pak nám to chybělo. Bylo to o šest gólů, a to se strašně špatně dotahuje, ještě navíc do poločasu. Sice jsme to zvládli, ale stálo nás to příliš mnoho sil.“

* Právě těsně před koncem poločasu jste to zvládli srovnat. Co chybělo k tomu, abyste utkání překlopili na svou stranu?

„Možná trochu víc koncentrace, klidu. Chtěli jsme to strašně rychle překlopit, abychom už vedli. Ale strašně nás srážely jakékoli chyby. Protože vždy v momentě, kdy už jsme to vyrovnali nebo tekli jen o gól, tak jsme udělali několik chyba a nechali soupeře naskočit do jeho tempa.“

* Soupeři chodili docela často do brejků, do otevřené obrany. Kolem 40. minuty obrany chyběly na obou stranách. Bude tedy důležité do budoucna využívat vaše úniky?

„Jo, jako v prvním poločase nám soupeř nasázel spoustu branek z rychlých přechodů nebo rychlé rozehry po gólu. Pak už jsme si to trochu víc pohlídali. Ale prostě byli lepší ve druhém poločase.“

* Měl jste hodně cenných zákroků, je nějaký, kterého si ceníte obzvlášť hodně?

„Asi vůbec žádný. Kdybychom vyhráli, tak si snad budu něco pamatovat. Ale teď jsme prohráli a je to všechno vlastně jedno.“

* Čekají vás brzy další zápasy, jak na ně?

„Doufám, že se budou hrát. (hořký úsměv) To je asi moje jediná naděje, že se vůbec odehrají. Což by bylo super, opak by jen uškodil. Musíme potrénovat a dobře se připravit na další zápas, nedá se nic dělat.“