Od úterý do čtvrtka absolvovala s A-týmem VK Prostějov výpravu za evropským Challenge Cupem do Klagenfurtu, aby hned v pátek večer a v sobotu dopoledne nastoupila za klubové „béčko“ do dvou střetnutí první ligy žen. Andrea Píchalová (na snímku), talentovaná volejbalistka vékáčka na postu libera, místní rodačka i odchovankyně. A v osmnácti letech ještě juniorka, loni dokonce kadetka.

* Jak si užíváte prvoligové duely mezi dospělými?

„V první lize žen je to už samozřejmě víc o zkušenostech, které my mladé holky potřebujeme získávat. Pro mě je tak možnost nastupovat v téhle soutěži úplně perfektní.“

* Tentokrát jste zvládly domácí souboje s Hronovem 3:0 a 3:2. Jaké byly?

„První v pátek byl z naší strany rozhodně lepší, byly jsme do něj víc najeté, i když se hrálo až pozdě večer. Sobotní odveta nám vyšla o něco míň, byly tam výpadky. Ale máme radost, že i druhý zápas jsme dokázaly dovést do vítězného konce.“

* Čím to, že se vám v soutěži natolik daří?

„Skvěle nám pomáhají zkušené holky Máří Kurková, Šárka Sklenářová a ze začátku i Simona Janečková. Navíc první ligu žen hrajeme s radostí, uvolněně a bez nervů, každé utkání si jdeme užít. Výkony jsou pak většinou dobré, jde nám to.“

* V extralize juniorek panuje větší stres?

„O něco víc ano tím, že je to hlavní soutěž naší věkové kategorie, na které hodně záleží. Ale užíváme si to s holkama určitě i tam, navíc se nám v juniorské extralize taky daří. Do každého zápasu jdeme naplno, vždy chceme vyhrát a zatím to docela vychází. Jsme čtvrté, tohle místo chceme během dlouhodobé části držet a v závěrečném play off třeba zaútočit i na medaili.“

* Jaká byla anabáze s ženským A-družstvem do Rakouska a zpět?

„Sice jsem do utkání nenastoupila, ale pro mě bylo určitě super stát se pro tenhle zápas evropského poháru součástí našeho áčka a nabírat mezi špičkovými hráčkami zkušenosti.“

* Dlouhé cestování proběhlo bez problémů?

„Je pravda, že v autobusu jsme strávily dost času, hlavně tam se jelo s přestávkami většinu dne. Zpátky v noci už to bylo rychlejší, mohly jsme trochu spát.“

* A co samotný duel v Klagenfurtu?

„Sledovala jsem ho z lavičky a řekla bych, že z obou stran mohl být asi trochu lepší. Naše holky však měly dost zdravotních problémů, navíc si musely zvykat na jiné prostředí i neznámého soupeře. Proto je hlavní vítězství a dobrá výchozí pozice pro domácí odvetu.“

* Nakolik jste zatím spokojená s vývojem své volejbalové kariéry?

„Trochu mě přibrzdilo zranění v úvodu téhle sezóny, bylo těžší se vracet zpátky. Teď už jsem naštěstí zdravá a mám radost z každé zápasové příležitosti, kterou dostanu. V jakékoliv soutěži. Co dál? Musím dobře trénovat, každý den na sobě pracovat. Zatím jsem celý život v Prostějově, takový místní držák. (smích) Uvidím po maturitě, která mě čeká na konci tohoto školního roku. Určitě bych se ale časem chtěla natrvalo posunout do extraligy žen.“