Když Zdeněk Sklenář (na snímku) předloni přicházel do VK Prostějov, měl jasnou ambici pomoci pozvednout místní volejbalové mládežnice na vyšší výkonnostní úroveň. Ve spolupráci s šéftrenérem klubových nadějí Alešem Novákem, bývalou kapitánkou A-družstva žen Solange Soares i dalšími trenérkami se mu to povedlo skvěle. Ženské béčko Hanaček dovedl před měsícem k prvoligovému bronzu, po dalším cenném kovu nedávno sahaly juniorky v extralize ČR U20.

* Do závěrečného turnaje Final 8 jste vstoupili zdoláním Frýdku-Místku 3:1 a Českých Budějovic 3:0. Super start?

„Hlavně po výsledkové stránce nám začátek čtyřdenního turnaje vyšel opravdu dokonale. Sice jsme naším tradičně horším úvodem ztratili první set s Frýdkem, ale potom jsme zbytek tohoto zápasu i následného proti Budějicím zvládli výborně. Naše hra sice nebyla pořád optimální, přesto jsme v některých setech měli navrch a jiné vybojovali po těsných koncovkách. Velice příjemnou odměnou za tahle dvě vítězství se stala rychlá jistota postupu do semifinále, čímž jsme vlastně splnili svůj základní a vůbec ne snadný cíl.“

* Vzápětí vás však favorizovaný Liberec vrátil zpátky na zem, ne?

„Řekněme, že hodně jednoznačná prohra se silnou Duklou nebyla úplně na škodu. Vyzkoušeli jsme si, že pokud proti natolik kvalitnímu soupeři zdravě neriskujeme, nejdeme na hranu vlastních možností a nepodáme opravdu špičkový výkon, tak nemáme moc šancí uspět. Liberec nás hladce přejel, do play-off jsme i díky tomu šli zase plně zkoncentrovaní.“

* Co semifinále s pražským celkem?

„Výsledek 0:3 sice vypadá jasně, ale první i třetí set dlouho byly naprosto vyrovnané a proti druhému největšímu favoritovi – pozdějšímu mistrovi – jsme drželi otevřené šance. Dokonce jsme v obou těchto sadách vedli 21:20, jenže pak pokaždé přišel nějaký náš nedoraz, vzápětí chyba na přihrávce, tím se Olymp chytil. A oba závěry pak vlastním náporem dojel bez přerušení až do úplného konce. Což byla škoda, neboť semifinálové utkání jsme určitě mohli více zdramatizovat.“

* Duel o třetí příčku vypadal jak?

„Bylo to klasicky nahoru – dolů. S tím, že v každém setu rozhodovaly především dvě herní činnosti – podání plus obrana. Kdo zrovna víc tlačil servisem a kromě toho i ubránil, měl navrch. Velmi silná Ostrava takhle vedla 1:0 a 2:1, my jsme podobným stylem dvakrát srovnali na 1:1 a 2:2. Rozhodoval tedy až tiebreak, ve kterém bylo domácí družstvo stále o kousek vepředu. A vítězství si pohlídalo.“

* Není po takovém průběhu čtvrtá pozice trochu zklamáním?

„Samozřejmě že když jste už tak blízko medaili, je čtvrté místo nakonec určité zklamání. Zejména krátce poté, co těsně prohrajete rozhodující zápas o bednu. Nicméně pro holky to byly ohromně cenné zkušenosti do budoucna a musím říct, že i čtvrté místo znamená oproti předchozím letům výrazný posun Prostějova nahoru v juniorské extralize. Proto lze hodnotit jako úspěch, při vyrovnanosti Final 8 jsme taky mohli klidně zklamat, což se stalo například až sedmému Brnu. Holky odvedly na poslední společné akci dané věkové kategorie v tomto složení výbornou týmovou práci a chci jich pochválit skutečně všech čtrnáct, protože k výsledku přispěla svým dílem úplně každá.“