Prostějovský challenger měl po pětadvacáté stejnou ředitelku Petru Černoškovou (na snímku). Bývalá úspěšná tenistka opět zvládla svoji roli na jedničku, sama ovšem připomíná, že je jen na vrcholku pyramidy realizačního týmu, který s dobrovolníky naroste během turnaje na sto lidí. „Každý dělá maximum, aby náš turnaj byl opravdu tenisovým svátkem,“ cení si práce svých spolupracovníků ředitelka UniCredit Czech Open.

* Opravdu je ten tým tak početný?

„Ono se to nasčítá. Rozhodčí, sběrači, řidiči, asistentky, které mají na starost akreditace a řeší s hráči jejich prosby. Nechci na nikoho zapomenout, každý přispěl k tomu, aby se turnaj povedl, a to se podařilo.“

* Každý turnaj potřebuje diváky. Jak se vám líbila letošní návštěvnost?

„Byla skvělá. Od prvních dnů se ochozy plnily i na první zápasy, které začínaly dopoledne. I hráči byli překvapení, kolik dorazilo fanoušků. Na rozhodující zápasy bylo plno, atmosféra byla skvělá. Pochopitelně to bylo také umocněné výkony českých hráčů, kteří zůstali ve hře až do posledního dne. Češi prostě táhnou nejvíc, opět se to potvrdilo.“

* Jak se vám líbilo čistě domácí obsazení finálového utkání?

„Každý turnajový ředitel vám řekne, že touží po domácím hráči ve finále. Nám se to podařilo absolutně dokonale. Dokonce podruhé za sebou. Za sebe říkám, že české finále pro mě znamená splněný sen.“

* Stačila jste při svém vytížení sledovat některé zápasy?

„Povinností bylo docela hodně, ale několik utkání jsem stihla. Byla jsem zvědavá hlavně na naše prostějovské kluky a ti většinou hráli opravdu dobře. Stihla jsem i některé zahraniční hráče, třeba Argentince Francisca Comesanu a Romána Andrése Buruchagu. Oba jsou mladí, v Prostějově si vylepšili svá maxima a bude zajímavé sledovat, kam se dostanou. Už za rok mohou být hodně vysoko a my budeme vzpomínat, že hráli na našem turnaji.“

* UniCredit Czech Open má za sebou třicátý ročník. Jak vnímáte toto jubileum?

„Podobné turnaje většinou tak dlouho nevydrží. O to víc bychom si měli cenit, že už tři dekády můžeme světové hráče hostit v našem areálu. Až čas tuto dlouhověkost docení. Jsem moc ráda, že se držíme na špici mezi challengery. A nekončíme, už za rok proběhne jednatřicátý ročník a věřím, že svojí kvalitou naváže na ty předchozí.“