Velký talent vyrůstá v družstvu prostějovských volejbalistek. Klubově sice patří Liberci, ale herně se teď rozvíjí na Hané formou hostování ve VK. Sedmnáctiletá smečařka či univerzálka Josefína Smolková (na snímku) navíc přes léto byla i v reprezentační permanenci a z úvodního přípravného duelu vékáčka proti Přerovu vyšla se dvanácti dosaženými body jako nejčastěji skórující hráčka.

* Jaké pocity a dojmy máte z prvního přáteláku?

„Myslím si, že jsme během zápasu úplně nedodržovaly na sto procent to, co trénujeme. Proto mohlo utkání dopadnout i hůř. Na druhou stranu některé pasáže vypadaly z naší strany docela dobře, i když celková sehranost ještě není zdaleka podle představ, pořád máme hodně nedostatků. Taky nám zatím chybí tři důležité hráčky, slovenské reprezentantky Karin Šunderlíková s Míšou Pállovou a po zranění se pomalu vracející Klárka Faltínová.“

* Hlavně vstup do střetnutí byl slabší, ne?

„Ano. Ze začátku jsme nehrály vůbec dobře, často chybovaly, naše komunikace na hřišti byla špatná. Ale postupně jsme se ve všem zlepšovaly a celkový výkon šel aspoň trochu nahoru. Zvládly jsme i čtvrtý set v nejmladší sestavě, což je dobře.“

* Máte za sebou reprezentačně náročné léto. Jak těžké bylo pro vás naskočit do klubové přípravy?

„Během léta jsem měla i několik týdnů volna, takže začátek tady v Prostějově nebyl pro mě nijak složitý. Ani jsem necítila žádnou moc velkou únavu a spíš byla ráda, že nejsem po tom vytížení v reprezentacích úplně mimo formu. Určitá rozehranost se mi hodila.“

* Co jste si odnesla z působení v českém národním výběru žen jakožto nejmladší benjamínek družstva?

„Hlavně jsem byla moc ráda za tuhle šanci v dospělém nároďáku, protože jsem ji vůbec nečekala. Reprezentační trenér se mnou pracoval, věřil mi a dával mi aspoň trochu prostor i v některých zápasech Zlaté Evropské ligy, což bylo hodně fajn. Mezi nejlepšími hráčkami ČR jsem nasbírala spoustu zkušeností, to mi určitě pomůže.“

* Také jste coby členka základní sestavy přispěla k postupu žen České republiky U22 z kvalifikace na evropský šampionát 2024 této věkové kategorie. Spokojenost?

„S některými mladými holkami, které taky byly v dospělé reprezentaci, jsme se po dvoutýdenním odpočinku připojily k nároďáku do dvaadvaceti let a měly jen necelých čtrnáct dnů na to se nějak sehrát s dalšími členkami týmu. Což bylo dost narychlo. Mně osobně však ženská repre dost pomohla, nebyla jsem tolik nervózní a víc si věřila. Kvalifikaci v Brně jsme pak zvládly, podle plánu porazily 3:0 Kosovo i Rakousko a aspoň trochu potrápily silné Turecko. Hlavní byl samozřejmě postup na mistrovství Evropy U22, čímž se povedlo splnit cíl.“

* Jak vnímáte dosavadní průběh prostějovské přípravy pod vedením nového kouče Michala Matušova?

„Musíme se s holkama hodně snažit a dobře pracovat. Nový trenér toho od nás chce dost nového a je potřeba se adaptovat na tyto požadavky. Myslím si, že postupně bude všechno lepší a lepší, naše výkonnost poroste.“

* Proč jste vlastně zůstala ve VK?

„Po minulé sezóně se řešilo, jestli nezůstanu doma v Liberci nebo budu pokračovat v Prostějově. Nakonec vyšla druhá varianta a pro mě to bylo asi nejlepší řešení. Jsme tady společně s mou sestrou Míšou, navíc jsem už během uplynulého ročníku dostávala hodně herního prostoru v utkáních a můžu se zde dál rozvíjet.“

* Trenérův jasný cíl zní postoupit do finále UNIQA extraligy, bojovat o mistrovský titul. Souhlasíte?

„Samozřejmě. Kdo by se něčemu takovému bránil. (smích) Bude to těžké, ale máme kvalitní tým. Proto věřím, že o čelo soutěže můžeme bojovat.“