Zatím tak trochu v ústraní hlavního dění působil v letošním ročníku Jan Koudelka (na snímku), který jinak pravidelně patří mezi stabilní pilíře sestavy a zřejmě i největšího oblíbence tribun. Že své fotbalové přednosti nezapomněl, ukázal v rámci sobotního zápasu FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY proti Líšni, kde se stal jasným tahounem modro-bílých barev ke třem bodům. První branku posadil na hlavu Elbelovi, druhou dal sám a nutno dodat, že by mohla obletět i rubriky GÓL MĚSÍCE. Celkově pak taky hodně dřel a balóny mu šly od nohy, jak jsou všichni zvyklí.

* Jak jste viděl sobotní zápas?

„Začali jsme velmi dobře. Povedlo se nám vstřelit branku a měli jsme tlak. Pak jsme ale bohužel z role trošku vypadli a dostali dva laciné góly. Jinak si myslím, že soupeř téměř nebyl u našeho vápna. Takový výpadek bychom ale mít neměli a zbytečně jsme si to sami zkomplikovali. My jsme byli všude, ale zároveň nikde... Ve druhém poločase se nám vstup opět vydařil, ale tentokrát už jsme to zvládli po celý poločas a zaslouženě jsme duel za mě otočili.“

* Čemu přičítáte výpadek na konci první půle?

„Těžko říct. My dostaneme branku ze standardky, kde jejich nejlepší hlavičkář je úplně sám. To se nám prostě stávat nemůže! Je to jen naše blb

* Obzvlášť vy jste tam ve druhé půli byl téměř všude. Pro míče jste si chodil do hloubi pole, ale i na hrot. Cítil jste, že je potřeba to pomoci nastartovat?

„Trenér mi po poločase říkal, že jsem málo ve hře a musím se víc ukazovat, tak jsem se ho snažil poslechnout. (smích) Já jsem nechtěl úplně chodit až někam nízko, protože já ten míč potřebuji mezi řady, abych se s ním otočil a hrál dopředu. Hodně to bylo způsobeno i tím, jak se soupeř zatáhl a my hráli stále blíž jejich brance. Tohle je pro mě určitě lepší situace.“

* Nepřekvapila vás trochu Líšeň, která se rozhodla ve druhé půli jen betonovat a rezignovala na hru směrem dopředu?

„Myslím si, že jim hodně chyběl Čermák na středu hřiště, který jim diriguje hru. Řekl bych, že tento zápas byl hodně podobný tomu poslednímu, co jsme na jaře vyhráli. Oni to mají založené na poctivé hře dozadu, ale my jsme dneska tou pracovitostí a chutí to zlomit je dokázali zcela přehrát.“

* Vaše branka na 2:2 byla výstavní. Věděl jste přesně, kam to budete chtít kopat, nebo to bylo spíše zavřít oči a zkusit to?

„Ke mně to tak dobře skočilo, že jsem hned věděl, že to budu zkoušet. Chtěl jsem mířit na zadní tyčku, ale že to tam zaplavalo až tak, je spíše i trošku štěstí. Musím ale říct, že když to letělo, tak už jsem věděl, že to bude gól. Tady ty míče skvěle plachtí.“ (smích)

* Líšeň se stává oblíbený soupeřem? Přeci jen poslední tři zápasy a tři výhry, takovou bilanci s každým nemáte.

„Je pravda, že loni na podzim jsme tam taky nejeli v dobré situaci, kdy jsme bodů moc neměli a prohrávali tam taky 1:2. Otočili jsme to na 3:2 a pak jsme do konce podzimu udělali dvanáct bodů. Doufám, že to tak bude i nyní a uděláme ještě co nejvíce bodů, abychom měli klidnější zimní přípravu.“

* Proč jste nešel sám na penaltu za stavu 2:2?

„On už to trochu naznačil Dušan Melichárek. (smích) Já už jsem začínal cítit, že toho mám tak akorát, a úplně jsem nebyl přesvědčený, že bych ji měl kopat. Peťa Jaroň si to vzal a řekl si o ni. Klobouk dolů, že i přes svůj mladý věk zachoval klid a poslal ji přesně k tyči. Ne, že bych ji jinak kopat nešel, ale jak říkal Dušan, už tam byla trošku zesranost.“ (směje se)