Ve vrcholné komunální politice se pohyboval přesně dvacet let a je tak bezesporu jeden z absolutně nejzkušenějších „mužů na radnici“, jaké kdy Prostějov měl. Na radnici působil jako řadový zastupitel, místostarosta, starosta i primátor. Z poslední funkce pak v roce 2015 rezignoval, přestože se tehdejší kauza s přijetím finančního daru před volbami od soukromé firmy vysvětlila a policie na případu neshledala nic protizákonného. V roce 2018 a pak ještě o čtyři roky později se ve volbách pokoušel vrátit do nejvyššího orgánu města, ovšem marně. Jeho pád úzce kopíroval pád celé tehdejší ČSSD, dnes Sociální demokracie. V dnešním vydání Večerník druhým dílem navazuje na první část exkluzivního rozhovoru s nestorem komunální politiky, který Prostějov za svého vedení pozvedl k prosperitě a výborným hospodářským výsledkům. Zatímco minule to bylo více o politice, tentokrát promluvil Miroslav Pišťák (na snímku) více jako řadový občan.

 

 * Vy jste jako primátor vždy zastával názor, že hospodaření města se obejde bez úvěru. Nyní to ale vypadá, že magistrát se bez půjčky nehne z místa. Plánují se totiž nejen rekonstrukce „Kaska“, ale i fotbalového stadionu či výstavba krytého plaveckého bazénu. Co vy na to?

„Svůj názor jsem změnil. Svědčí o tom i to, že jako člen finančního výboru jsem před pár lety hlasoval kladně o doporučení zastupitelstvu schválit možnost úvěru ve výši tuším sto sedmdesáti milionů korun směrem k rekonstrukci budovy Společenského domu. V dnešní době si magistrát prostě úvěr může dovolit. Obzvláště pořád ještě za situace, kdy Prostějov má stále velmi dobrý rating. I nadále ovšem zastávám názor, že úvěr musí být na investici města, na které se shodne většina nejen v zastupitelstvu, ale i mezi občany Prostějova.“

* Co se týká investic, zeptám se vás na jednu konkrétní. Co říkáte na možnost výstavby krytého plaveckého bazénu?

„Nemám příliš detailních informací o tomto plánu, takže si v tomto směru nedovolím vyslovovat nějaké radikální názory. Řeknu ale jedno. Pokud se město rozhodne pro tuto obří investici, musí pak vzápětí logicky omezit další investiční plány menšího rázu. Zároveň si musíme uvědomit, že každý správný hospodář nesmí uvažovat pouze nad pořizovacími náklady, ale ruku v ruce i nad každoročními provozními náklady. A co víme všichni, tak provoz uvažovaného padesátimetrového bazénu by stál ročně další desítky milionů korun. Kdo je bude platit? Z tohoto pohledu bych i já byl zastáncem varianty výstavby krytého bazénu s poloviční délkou.“

* Současné vedení města má tedy v plánu hned několik nákladných investic. Nemá příliš velké oči?

„Investovat se musí, to je základ prosperity. Prostějov je na tom po finanční stránce pořád dobře, ale přistupujme prosím k velkým investicím a k velkým částkám velice obezřetně! Před pár dny jsem si prostudoval výsledky hospodaření města a jeho příspěvkových organizací za první pololetí tohoto roku, které dopadly velice dobře, a to kladným saldem přes 133 milionů korun. To je velmi dobrý výsledek, já jsem ale byl vždycky velice opatrný, abych podle pololetí posuzoval výhledy pro celý rok. Navíc většina plateb za stavební investice čeká město až ve druhém pololetí. Tím jsem chtěl říct, že i při dílčích investicích během roku by vedení města mělo být opatrné. Peníze se proinvestují, ale co potom? Prostějov by si měl stále držet určitou železnou rezervu.“

* Doteď jste na otázky odpovídal spíše jako politik, byť bývalý. Jak ale vidíte současnost Prostějova coby občan Miroslav Pišťák?

„Jako běžný smrtelník si myslím, že občané Prostějova si na nic zásadního stěžovat nemohou. Jistě se vždycky najde něco, co se nepodaří nebo co se nedělá úplně dobře. Rozumím tomu, když si lidé stěžují například na nepořádek u popelnic, noční hluk nebo na nekvalitní chodníky a podobně. Takový je ale prostě život. Ale je důležité, aby vedení města dokázalo na tyto stížnosti okamžitě reagovat a zajišťovat nápravu. A co se dozvídám jako občan Pišťák, tak se i děje, což je v pořádku.“

* V únoru letošního roku zemřela vaše dlouholetá kolegyně na radnici paní Ivana Hemerková. Jak na ni vzpomínáte?

„Jen a jen v dobrém! Pravdou je, že ze začátku, když přišla na radnici, jsem musel tuto dámu dlouho napomínat... (směje se) Ale aby to bylo dobře pochopeno, paní Hemerková chtěla veškeré problémy Prostějova řešit hekticky ze dne na den, což pokaždé samozřejmě nejde. Říkal jsem jí, Ivano, ty by ses tady na radnici do půl roku sedřela a utrápila! Vzpomínám na ni nejen proto s láskou i respektem, protože svoji funkci vykonávala velice dobře a nadmíru zodpovědně. Zároveň přinášela zcela jiné pohledy, například co se týká výsadby květin. Přiznám se, že v těchto případech jsme na sebe trošku narazili, neboť se mi zdálo, že na květinky jde z městské pokladny až příliš mnoho peněz. Když jsem ale potom během dalších měsíců a let slyšel od lidí, a nejen od Prostějovanů, jak je naše město krásně rozkvetlé a upravené, uznal jsem, že paní Hemerková má naprostou pravdu. Je mi líto, že odešla. A byl jsem nesmírně rád, že současný primátor pan Jura i všichni radní vyhověli mému návrhu a Ivaně Hemerkové schválili Cenu města Prostějova in memoriam. Ostatně k tomuto návrhu se přidala i bývalá primátorka Alena Rašková. Ty dvě si rovněž rozuměly velice dobře.“

* Můžete čtenářům prozradit, jaké jsou vaše další životní plány?

„No, já bych ještě chtěl na tomto světě nějaký čas pobýt... Velké plány si ale nedělám, protože ve čtyřiaosmdesáti letech už má být člověk trošku rozumnější a střízlivější. Přiznám se však na rovinu, že mě trošku mrzí, že již nepůsobím v žádném orgánu města. Vždycky si říkám, že bych v nějaké komisi, nebo snad i dokonce ve finančním výboru mohl ještě pracovat a předat své zkušenosti. To všechno je už ale minulost, takže zas až tak moc si s tím hlavu nelámu.“

* Další komunální volby jsou na pořadu až za tři roky. Věříte, že za tu dobu se prostějovská Sociální demokracie dá dohromady a vrátí se znovu do zastupitelstva?

„Začínám mít strach, že nikoliv! Ale možná do strany vstoupí noví mladí lidé, kteří budou mít chuť podílet se na vedení města. Jinak nevím...“

* A vy byste ještě dokázal nějakým způsobem svým spolustraníkům pomoci?

„Nevím, jak se dál bude vyvíjet situace v Praze. Jak jsem už řekl, já osobně nijak nesouzním s celostátním vedením Sociální demokracie, od toho se také odvíjí moje pozice v této straně. Já už v podstatě v SOCDEM, jak se teď jmenujeme, skoro nic neznamenám. Zatím jsem stále jejím členem, přestože jsem už několikrát v minulosti přemýšlel, že bych odešel. Bylo by mi ale hloupé odejít po prohraných volbách. Znovu však opakuji, já už jsem jen minulost!“

* To si nemyslím. Často vás totiž vidím na náměstí uprostřed shluku lidí, kteří s vámi diskutují. To nevypadá na to, že jste minulost a lidé na vás zapomněli...

„Tak v tomto ohledu si nemůžu stěžovat, lidé mě na ulici skutečně čas od času zastavují a chtějí si popovídat. Docela často se od nich také dozvídám, že tenkrát v roce 2015 jsem neměl rezignovat z postu primátora. Já jim ale vždycky odpovím, že po mé rezignaci se mi nebývale ulevilo. Už jsem neměl takovou zodpovědnost a od té doby se mi žilo i žije přece jen lehčeji.“

 

MIROSLAV PIŠŤÁK

* narodil se 6. června 1939 v Prostějově

* je vdovec, má jednoho syna

* po základní škole absolvoval dvouleté učiliště Státních pracovních záloh v Lutíně a následovalo dvouleté učení na soustružníka

* v letech 1960 až 1965 při zaměstnání pak vystudoval tehdejší Střední ekonomickou školu v Prostějově

* nejdříve pracoval jako soustružník a zámečník, pak výrobní dispečer - to vše v Agrostroji Prostějov

* v roce 1970 pracoval na výstavbě Metra v Praze, vzápětí nastoupil jako dělník do kamenolomu ve Stražisku

* do roku 1977 pracoval u Jihomoravských státních lesů jako dělník hrazení bystřin

* poté se vrátil do Prostějova a nastoupil jako dělník příjmu v Textilu Ostrava

* v roce 1989 zvítězil v konkurzu na místo vedoucího Ústavu sociální péče v Nezamyslicích

* v polovině roku 1991 nastoupil na tehdejší Okresní úřad v Prostějově a poté ještě dva roky pracoval v Technických službách města Prostějova

* přišel rok 1995 a mise na Městském úřadu v Prostějově, kde začal pracovat jako uvolněný předseda kontrolní komise rady města

* v roce 1998 byl zvolen členem zastupitelstva a stal se prvním místostarostou

* o dva roky později už byl zvolen starostou Prostějova, v roce 2014 se po změně na statutární město stal prvním prostějovským primátorem

* v září 2015 na funkci rezignoval, do roku 2018 byl ještě členem zastupitelstva

* v letech 2018 a 2022 se v komunálních volbách pokusil znovu kandidovat za ČSSD, již neúspěšně

* mezi jeho koníčky patří četba, má doma velkou knihovnu, dříve sbíral řády a vyznamenání a podle svých slov ho stále ještě baví politologie, má také rád výtvarné umění

zajímavost: v životě se řídí krédem, že člověk má vždycky zůstat skromným, byť se pohybuje na vrchních stupních společenského žebříčku