Jednoznačně největší posilou družstva prostějovských volejbalistek pro aktuální sezónu 2023/2024 je Michaela Pállová, opora slovenské reprezentace na liberu. Právě s národním výběrem SR postoupila do osmifinále evropského šampionátu, načež dostala týden volna a poté se zapojila do společné přípravy VK a nechyběla ani při extraligové premiéře svého nového zaměstnavatele. Vůbec první utkání za tým však odehrála již v přípravě proti Olomouci, kdy jsme ji také vyzpovídali.

* Jaká pro vás byla zápasová premiéra za Prostějov?

„Určitě jsem se chtěla ukázat v dobrém světle. Možná proto bylo utkání z mé strany takové trochu rozpačité, taky se projevilo, že s novými spoluhráčkami nejsem dlouho. Sama jsem byla v očekávání, jaké to tady napoprvé bude. Teď už chci v dalších utkáních hrát jen lépe a lépe.“

* Proč jste se vlastně rozhodla sem jít?

„Už delší dobu jsem přemýšlela nad změnou. Velice dlouho jsem totiž působila v Nitře, dokončila vysokou školu a před rokem jsme se vzali s mým manželem. Tím se náš vztah ještě upevnil a já si řekla, že jestli chci ve volejbale zkusit něco nového, je nejvyšší čas. A proč Prostějov? Dlouhodobě je na tom výborně, má výsledky, předloni získal další titul, navíc tady působily či stále působí mé spoluhráčky z reprezentace. Místní klub se mi prostě zdál jako ideální místo k přestupu. A teď po prvních pěti dnech v Prostějově můžu říct, že i zdejší prostředí je velmi příjemné.“

* Máte za sebou náročné léto s národním výběrem. Nakolik jste spokojená s mistrovstvím Evropy žen 2023?

„Připravovaly jsme se opravdu dlouho a to, co jsme měly splnit, se nám povedlo splnit. V základní skupině jsme vyhrály zápasy, se kterými se počítalo, ale mně osobně chyběl ještě takový krůček navíc k tomu plánovanému. Tedy vyřadit v osmifinále Bulharky a postoupit mezi nejlepších osm, což by byl super úspěch. I tak jsem samozřejmě spokojená a vážím si, čeho jsme dosáhly, protože to nebylo jednoduché. Na druhou stranu není podle mě špatné chtít ještě víc a do budoucna na sobě ještě intenzivněji pracovat.“

* Osmifinále proti Bulharsku jste měly výtečně rozehrané, vedly 2:0 na sady. Co se pak stalo?

„Soupeřky se zlepšily, my jsme trochu prostřídaly sestavu a přihrávka už potom nebyla tak dobrá. Bulharky nás víc odtlačovaly od sítě, výborně bránily a kontraútoky dokázaly skládat. Zatímco my, když jsme neměly přihrané za jedna, jsme se přestaly prosazovat útokem proti vysoké stěně bloků. Ony nám dávaly série bodů a to byly takové zlomové okamžiky, které vedly k obratu celého utkání.“

* Jak probíhaly vaše úvodní dny v Prostějově po připojení k vékáčku?

„Stále tady teprve víceméně začínám, první dny ještě probíhají. Nástup sem ve mně vyvolával takovou směsici pocitů, hlavně velké očekávání s trochou stresu a spoustou endorfinů, z nástupu v Prostějově jsem měla respekt. Přišla jsem do nového působiště, poznávám zde řadu nových lidí i věcí, ale musím říct, že mi spoluhráčky velice pomáhají. Když jsem potřebovala něco zařídit v bytě, tak holky přišly a se vším potřebným mi ochotně pomohly. Což mě neskutečně potěšilo a děvčatům moc děkuji. Trochu už chodím i po městě a poznávám to tady, postupně si zvykám. Chci Prostějovu odvést to nejlepší, co dokážu.“

* Můžete okomentovat sílu týmu VK pro právě začínající sezónu ze svého pohledu?

„Opravdu se mi hodně líbí spolupráce nahrávačky s blokařkami, je vidět, že spolu nehrají první rok. I další holky včetně mladých mají svou kvalitu, navíc některá děvčata ještě chybí ze zdravotních důvodů. Všechno je o práci a celý tým tady každý den maká skutečně naplno. Už teď jsme na tom po herní stránce myslím dobře. A věřím, že ještě půjdeme nahoru. Musíme postupně odstraňovat veškeré chyby, lépe a lépe se sehrávat. V dobrém kolektivu dobrou vzájemnou komunikací jít za společným cílem, na rozhodující play-off být týmově ready.“