Hned několik bratrských dvojic pravidelně hraje za fotbalovou Konici. Jednou jsou i bratři Bílí. Oba se setkali uplynulou sobotu na hřišti. A možná na dlouhou dobu naposledy. František Bílý (na snímku) totiž brzy v klubu podle svých slov skončí. „Naštěstí to není výkonností,“ směje se. Pro hráče s číslem 6, který navíc nastoupil do utkání s „céčkem“, to tak byl zajímavý zážitek. Pravděpodobnou derniéru v konickém dresu proměnil se spoluhráči ke své spokojenosti ve výhru. I když přišla, paradoxně až po rozlučce s fotbalovým podzimem. Po utkání jej Večerník vyzpovídal.

* Jak hodnotíte utkání? A jste vůbec rád, že se ještě hrála v tak studeném počasí dohrávka?

„Jsem hlavně rád, že jsme to dohráli, na jaře by se nám nechtělo začínat ještě dřív. A k průběhu asi tolik. Jak říkal trenér, úplně se nám nedařilo, nešla nám kombinace. Naštěstí jsme dali rychlý gól. Soupeři se nedařilo nic využít, dal ale tyč z přímáku. Pak by možná byl zápas zajímavější. Ale zase jsme nedostali gól, díky tomu jsme vyhráli. Naopak ve druhém poločase jsme přidali ještě jeden. Ve druhém poločase byl už náš výkon více koncentrovaný, i tak jsme se ale nedokázali prosadit tak, jak jsme si představovali. Soupeř nás dobře napadal, my jsme hodně ztráceli.“

* V čem vás soupeř trápil?

„Když jsme je viděli před zápasem, byli to hlavně mladí kluci. Chtěli běhat, to bylo to hlavní. Podle mě v prvním poločase více chtěli. My jsme teď tolik netrénovali, navíc byla včera klubová rozlučka, tak jsme nevstoupili do zápasu nejlíp. Řekl bych ale, že zápas tím, že soupeř nedal gól, byl zvládnutý.“

* Dá se říct, že jedním z rozhodujících faktorů byly standardní situace?

„To ano. Naštěstí se ukázalo, že jsme vysocí a starší, to nám pomáhalo. (smích) Nevybavuji si, že by měli nějakou větší šanci. Ale pravda, rohů a přímáků měli fakt dost.“

* Zaslechl jsem, že v Konici končíte…

„Je to tak. Naštěstí to není výkonností, určitě nekončím s fotbalem. Ale z pracovních důvodů se plánuji stěhovat do Prahy. Uvidím, zda to bude před začátkem jarní sezóny. Ale asi ano. Pokud to tak bude, byl to můj poslední zápas za Konici. Určitě bych chtěl všem hráčům za ty roky poděkovat. Oni mi to připomínají. Ještě nevím, zda je poslední, tak to ale už pomalu beru. Přeci jen se mi už dojíždět nechce. I když kluci už hledali spoje, abych dojížděl do Červenky a tam by mě prý klidně vyzvedli. Už na to byly i vtípky.“ (směje se)