Přesně před šesti lety v listopadu roku 2017 se poprvé veřejnosti představil spolek Hanácký Jeruzalém, jehož hlavním cílem je připomínat významné kapitoly česko-židovského soužití, které mohou být inspirací i pro dnešek. Spolek je v současné době nepřehlédnutelným subjektem v oblasti kulturního a společenského života města. Jeho předseda Michal Šmucr v interview pro Večerník bilancuje nejdůležitější počiny spolku Hanácký Jeruzalém.

* Pane předsedo, co vy osobně považujete za nejdůležitější počin během šesti let působení spolku?

„Určitě se povedlo úspěšně zahájit projekt připomínání obětí holocaustu prostřednictvím kamenů zmizelých. V současnosti jsme na sedmi desítkách kamenů, které jsme položili, a další připravujeme k položení do chodníků před domy, ve kterých žily oběti německého nacismu. Za nejdůležitější ale považuji navázání úspěšné spolupráce s řadou spolupracujících organizací a navázání kontaktů s potomky přeživších.“

* Spolupracujete tedy s dalšími organizacemi?

„Na prvním místě je třeba zmínit spolupráci se statutárním městem Prostějov, která je zásadní pro naši práci. Řada akcí proběhla v rámci partnerství s Muzeem a galerií v Prostějově, organizací Sokola, škol, Divadla POINT a knihovny. Letos se nám dokonce podařilo uspořádat přednášku na brněnském festivalu ŠTETLFest a další naši členové pravidelně přednášejí v rámci Dnů pro Izrael. Děkuji také všem dárcům a podporovatelům našeho spolku.“

* Váš spolek vznikl v době, kdy se poměrně bouřlivě diskutovalo o rehabilitaci starého židovského hřbitova. Už tyto emoce podle vás utichly?

„Emoce v této věci vyvolaly fámy a polopravdy. Problém vyžaduje seriózní řešení, které zlepší celý prostor pro občany a vyhoví potřebě rehabilitace této kulturní památky. Město Prostějov připravuje studii řešení a nepochybuji, že jsme na správné cestě v celé věci. Na druhé straně i nejlepší řešení mohou narazit na iracionální nekulturnost a zlobu.“

* Co důležitého plánujete na příští rok?

„V příštím roce si připomeneme sto dvacáté výročí otevření nové synagogy – Templu, kterou nalezneme v našem městě dodnes. Byla po válce přebudována a dnes je kostelem Církve čs. husitské (Husův sbor). Velmi si vážíme spolupráce s paní farářkou z tohoto kostela, která nám umožňuje pořádat v kostele výstavy. Ta zatím poslední, která je v interiéru k vidění dosud, nese název Virtuální rekonstrukce Templu. Na jejím vzniku se výrazně podílelo také Muzeum a galerie, p. o. Bez pomoci odborných institucí by takové výstavy mohly vznikat jen těžko. No a co se právě příštího roku týče, rádi bychom opět po dohodě s paní farářkou aktualizovali tuto výstavu a uspořádali slavnostní akci nejen k výročí otevření tehdejší nové synagogy, ale zároveň k výročí otevření kostela Církve čs. husitské, který, jak jsem již uvedl, v těchto prostorách dnes působí. Věříme, že to bude důstojná akce, jíž bude opět předcházet ukládání kamenů zmizelých.“