Z pozice krajního obránce se v posledním období stal Jaroslav Harušťák (na snímku) střelcem důležitých branek. V minulém utkání se prosadil na Dukle a v nedělním zápase vstřelil vítěznou branku po rohovém kopu. Jak sám přiznal, tak to bral i jako vykoupení své chyby u vyrovnávací trefy. Nejprve tak ani příliš neslavil. Po utkání měl ale důvod ke spokojenosti, protože díky třem bodům je jasné, že situaci se záchranou má eskáčko ve svých rukou.

 

* Gratulace k výhře. Neudělali jste si to ale přeci jen sami ještě těžší?

„Díky moc. Myslím si, že to je taková naše klasika a my se neradi nudíme, takže si to umíme udělat zajímavé a chtěli jsme i trošku pobavit lidi. (smích) Byla z toho tak zápletka a jsem nesmírně rád, že jsme to zvládli, máme tak veledůležité tři body.“

* Přišlo mi, že brzká červená možná pomohla paradoxně spíše soupeři. Čím to?

„Je to vždycky těžké pak určit, zda to je výhoda, či nevýhoda. Když jdete do deseti, tak se často dokážete ještě více semknout, lépe bránit a myslím si, že to byl přesně ten případ. My si s tím dlouho nedokázali poradit. Málo jsme otáčeli hru a nerozběhali je. My ale nemůžeme hrát na krásu a musíme to rvát jakkoliv pro body, takže i tím to bylo náročnější. O to je ale vítězství sladší, že na konci jsme to zvládli.“

* Na vás se vykartoval hostující Málek. Jak jste viděl situaci ze své pozice?

„Prvně tam byl faul, kdy jsem šel do narážečky a postavil mi tam někdo strom. To je takový klasický souboj ve druhé lize. (smích) Dostal jsem tam ale potom ránu do hlavy, kdy mě někdo kopl holení a kolenem do zátylku. Byla to úplně zbytečná věc a jasná červená.“

* Vy jste se v posledním měsíci z pozice obránce rozstřílel. Čím to?

„Začal jsem se tlačit více dopředu. Bavili jsme se o tom s i trenérem, že nyní potřebujeme vyhrávat za tři body a na remízu nám nestačí hrát, takže i on mi dal v tomto větší volnost. Myslím si, že hru dopředu mám dobrou a snažím se tak pomáhat. Mám samozřejmě i štěstí, že často stojím na správném místě, jako tomu bylo dnes.“

* Jak velká byla euforie po brance na 2:1? Přeci jen to vypadalo, že se celkem trápíte.

„Když jsem viděl, jak míč míří do sítě, tak jsem cítil, jak mi padá kámen ze srdce. Já jsem se tam namíchl u vyrovnávací branky a tímto jsem se snad vykoupil. Já jsem skoro neměl ani radost, protože vážně jsem cítil jen takový pocit uklidnění. (smích) Všichni jsme na sebe naskákali a pak už jsem slavil i já. Máme super partu a společně si přejeme, což je jen dobře.“

* Zásadní tři body ale na Žižkově budou potřeba potvrdit. Co k tomu bude v posledním týdnu potřeba?

„Řekl bych, že přesně zopakujeme tento týden a nebudeme nic měnit. Jsem rád, že to máme ve svých rukou. My pojedeme na Žižkov s jasným cílem dovézt domů tři body a věřím, že pokud budeme hrát znovu zodpovědně dozadu a dobře směrem dopředu, tak tento cíl splníme a budeme moci oslavit záchranu.“