Prvních 100 dní má za sebou v roli senátora František Jura, který zvítězil v podzimních volbách do horní komory Parlamentu ČR v obvodu 62 zahrnujícím kromě okresu Prostějov ještě Kojetínsko a Tovačovsko. Byla to pro PROSTĚJOVSKÝ Večerník příležitost položit mu několik otázek.
* První otázka se nabízí sama, už jste si v Praze zvykl?
„Začátek byl samozřejmě překotný, musel jsem se detailně zorientovat v chodu Senátu, nastudovat jednací řád, poznat spoustu kolegů, seznámit se s psanými i nepsanými pravidly. Ale já se učím rychle, takže to nebyl problém. Řešil jsem samozřejmě i spoustu běžných starostí, jako je ubytování v době, kdy potřebuji v Praze přespávat. Zatím jsem se příliš nedostal do samotného města, protože práce je opravdu hodně a já se snažím každou chvíli využít pro práci ve prospěch Prostějova nebo v samotném Senátu. Takže toho mám ještě hodně před sebou, ale už teď vím, že se budu vždycky moc rád vracet do Prostějova. Můj domov je opravdu tady.“
* Jaký dojem ve vás nechalo prvních pět schůzí Senátu, které máte za sebou?
„Na první dojmy nikdy nezapomenu. Stát se zástupcem občanů v horní komoře Parlamentu ČR, přebírat příslušné osvědčení přímo v Senátu a poprvé si jej prohlížet v nové roli bylo krásné. Byla to symbolická odměna za roky práce pro naše občany, za pečlivou přípravu na volby a také za kampaň, která měla i své nehezké stránky v podobě různých osobních útoků. Pak už nastala běžná každodenní rutina, protože práce Senátu se nemůže zastavit. Průběžně přicházejí návrhy zákonů, které je třeba nastudovat, projednat s kolegy a následně o nich na plénu hlasovat.“
* Překvapilo vás něco?
„Asi největším překvapením bylo poměrně ostré rozdělení Senátu na koalici a opozici. Horní komoru Parlamentu ČR jsem vždy vnímal jako prostředí, ve kterém se tak důsledně nehraje na stranickou příslušnost. Že zkrátka návrh zákona senátoři posuzují podle toho, zda je dobrý nebo špatný. Hned první schůze ale ukázaly, že i pro špatné návrhy zákonů řada koaličních kolegů zvedne ruku nebo je zkrátka nechá jinou procedurou projít. Příkladem může být nedávný návrh zvaný Lex Ukrajina. Mimo jiné zavádí kontroverzní trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Proti tomuto ustanovení jsem v médiích, ale i osobně slyšel spoustu výhrad svých kolegů z jiných klubů. Některé z nich byly poměrně ostré a poukazovaly na zneužitelnost paragrafů a na paralely s bývalým komunistickým režimem. Přesto se tento návrh nakonec dostane k podpisu prezidentu republiky. Senát jej sice neschválil, ale ani nevrátil Poslanecké sněmovně. Největší kritici pro něj sice nezvedli ruku, ale ani jej neodmítli. Je to taková zvláštnost, kterou například z městské samosprávy neznáme. I návrh, který nezískal dostatečný počet hlasů, může za určitých okolností projít Senátem a doputovat na stůl prezidenta a v případě podepsání začne platit. Jen dodám, že den poté, co se tohle všechno v Senátu odehrálo, se proti novele postavil sám ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který chce hledat nějaké jiné řešení. Mám k této novele i další výhrady, které jsem se snažil průběžně zveřejňovat na svém webu a na sociálních sítích, kde si je může každý zájemce o informace dohledat.“
* Jste místopředsedou Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Už Senát řešil něco z této oblasti?
„Takových věcí už bylo několik. Asi nejdůležitější změnou je novela školského zákona. Ta přenáší povinnost financování nepedagogických pracovníků našich škol na obce. Bohužel je připravována velmi překotně, bez dostatečného projednání s obcemi, a především bez zajištění financování. Vláda slibuje, že když Parlament ČR schválí přesun financování na obce, tak připraví změnu takzvaného rozpočtového určení daní a pošle těmto obcím také peníze. Bohužel to zatím neudělala a není jasné, kdy a v jaké podobě se tak stane. To je pro všechny starosty, ale také hejtmany, mimořádně nepříjemná situace, změna má totiž začít platit už od 1. září letošního roku. Trochu to připomíná nezvládnutou digitalizaci stavebního řízení, kdy stát rovněž přes nesouhlas obcí něco spustil, aniž by vůbec tušil, jaké mohou být dopady nových opatření.“
* Jak jste se v této záležitosti osobně angažoval?
„Já jsem se na příslušné veřejné slyšení k této věci důkladně připravil. Oslovil jsem starosty řady našich obcí, požádal je o data k jejich školám, o stav příprav a také o jejich názor na celou věc. Díky tomu jsem mohl velmi detailně argumentovat a vysvětlovat zastáncům změny financování, že takto zkrátka postupovat nesmíme. Že není možné bez kvalitní přípravy a bez dořešení celé věci spustit přesun financování, protože to může mít na obce a jejich školy zásadní dopady. Přenesl jsem na půdu Senátu zkušenosti z našeho regionu, což velmi pomohlo nejen mně, ale všem účastníkům. I touto cestou bych chtěl starostům mého obvodu poděkovat za jejich vstřícnost.“
* A jak to vlastně celé dopadlo?
„Ještě nijak, příslušná novela je zatím v Poslanecké sněmovně a uvidíme, jaký bude její další osud. Ale po příslušném veřejném slyšení se začaly ozývat nesouhlasné hlasy i ze samotné koalice. Následně nad celou věcí začal veřejně pochybovat i prezident republiky Petr Pavel. Pokud k tomu alespoň částečně přispěly věcné argumenty, které jsem přenesl z regionu do centra, měla moje důkladná příprava, spolupráce s našimi starosty a detailní argumentace na veřejném slyšení smysl.“
* Tak to máte na prvních sto dní v Senátu docela slušný úspěch...
„Je to samozřejmě týmová práce. Jak už jsem řekl, za mým vystoupením byla důkladná příprava, a především zmíněná spolupráce se starosty. Argumentoval jsem samozřejmě i zkušenostmi přímo z Prostějova. Opatření státu z posledních let mají dopad na městské finance. V letošním roce nám oproti roku 2023 bude chybět zhruba 112 milionů korun. Stát nám je vzal na příjmech z hazardu, snížil příjmy ze sdílených daní, redukoval příspěvky na výkon státní správy a museli jsme zachraňovat pošty. Prostějov má zdravé finance, takže to zvládne. Spousta měst a obcí má ovšem úvěry například na dobudování infrastruktury a vedou si mnohem hůře. Na ty mají podobné změny velmi negativní dopad. A jsem si jistý, že kdybychom o těch 112 milionů korun nepřišli, uměli bychom je proinvestovat do lepšího života v Prostějově. Do silnic a chodníků, do cyklostezek, do kulturních a sportovních zařízení nebo třeba do škol. Není to pochopitelně přes sto milionů jednorázově, je to přes sto milionů každý rok!“
* Znamená to, že budete zkušenosti starostů dále přenášet do Senátu?
„Starostové jsou mým přirozeným partnerem, takže stoprocentně ano. Ale chci komunikovat nejen se starosty. V lednu jsem byl v Senátu zpravodajem návrhu zákona o výkonu ústavní výchovy. Předtím jsem proto tomuto tématu věnoval značnou pozornost a diskutoval navrhované znění s řadou odborníků. Musím poděkovat především řediteli Dětského domova Prostějov Vladimíru Brablecovi a řediteli Dětského domova Plumlov Radimu Kratochvílovi za jejich podněty a doporučení, která vycházejí z letité praxe a detailní znalosti celé problematiky. Myslím, že takto má senátor pracovat – být v kontaktu s odborníky ze svého regionu a brát si to nejlepší z jejich zkušeností. To jsou zásady, kterými se hodlám řídit po celou dobu svého senátorského mandátu.“
