Inspirován Novakem Djokovičem začal před lety hrát Jakub Menšík tenis. Před třemi lety srbská legenda pozvala nadějného mladíka do Bělehradu, kde si spolu zatrénovali. Loni v říjnu na sebe poprvé narazili v ostrém utkání a Menšík v Šanghají sebral favoritovi set. Při druhém vzájemném souboji šlo Djokovičovi o stý titul na okruhu ATP, jeho soupeři o první. Velký příběh skončil jako v americkém filmu. Nejlepší hráč historie po velké bitvě gratuloval k vítězství jedné z největších světových nadějí. Menšíka první velký titul v kariéře katapultoval ve světovém žebříčku na čtyřiadvacátou pozici. Už na konci března tak překonal svůj sezónní cíl, kterým byl postup mezi nejlepší třicítku. „Práce nekončí, plán upravíme. Nějaké číslo s mým týmem vymyslíme,“ plánuje s úsměvem prostějovský rodák.
* Pohádka „Jak Jakub ke štěstí přišel“ by se mohla klidně jmenovat „Jak šel rozhodčí na oběd“. Jak to přesně bylo?
„Dva dny před prvním zápasem jsem se v noci probudil s bolestí v koleni. Ráno jsem téměř nemohl chodit. Nemohl jsem ani pořádně trénovat. Fyzioterapeut řekl, že všechno je v pořádku, protože ani na ultrazvuku se nic nenašlo. Vzal jsem si nějaké prášky, ale bohužel před začátkem prvního zápasu byl stav úplně stejný. Při rozcvičce jsem se nemohl ani rozběhnout. Byl jsem rozhodnutý, že z turnaje odstoupím. Přijel jsem si pro papír, který se vyplní, odevzdá hlavnímu rozhodčímu a vesměs je hotovo. Právě ten papír jsem držel v ruce, abych šel oznámit, že odstupuju, rozhodčí ale byl na obědě. Tak jsem si říkal, že ještě zajdu za fyzioterapeutem. Stal se zázrak. Dobře se o mě postaral, dal mi poslední naději a řekl mi, že v koleni není nic mechanicky špatně, takže cokoliv můžu dělat na sto procent. Pomocí různých mentálních technik, teapů, jehliček a prášků na bolest jsem si začátek protrpěl, ale vyhrál jsem první zápas a po dalším dnu volna už to nebylo tak strašné. Chyběl kousek a na zápasy v Miami bych se díval maximálně v televizi.“
* Začnete věřit na osud?
„Spíše na štěstí, které stálo při mně. Střípky, které do sebe zapadly. Jako puzzle, které musíte správně poskládat. Dopadlo to parádně a všechno je, jak má být. Včetně toho, že vítěznou trofej pro turnaj v Miami vyrobili v Novém Boru a se mnou se vrátila domů.“
* Zážitků z Floridy jste si přivezl více. Třeba vzpomínku na setkání s Lionelem Messim před svým semifinálovým zápasem. Řekl jste mu, že spíše fandíte Realu Madrid?
„Víte, jak to je, když potkáte Messiho. Pogratuloval jsem mu k jeho úspěchům a řekl, že jsem jeho velký fanda od doby, kdy byl v Barceloně. Opravu fandím Realu, ale současně jsem byl vždy větší příznivec Messiho než Ronalda. On mi naopak říkal, že je neskutečné, že jsem v devatenácti letech tam, kde jsem. Slyšet tohle od takové osobnosti je hodně příjemné. Byl to velký zážitek. Byli jsme tam s Novakem a Grigorem Dimitrovem, pár minut si povídali. A pak jsem šel na kurt a proti Fritzovi předvedl jeden z nejlepších výkonů kariéry. To se tak někdy stane.“
* Turnaj v Miami vám připravil celou řadu zkoušek. Postavil vám do cesty Jacka Drapera, čerstvého vítěze z Indian Wells nebo ve skvělé formě hrajícího Taylora Fritze. A nakonec prověřil i vaši trpělivost, když jste na začátek finále kvůli dešti čekali téměř šest hodin. Bylo to hodně dlouhé?
„Každá minuta se strašně táhla. Po předchozím semifinálovém zápase jsem prakticky vůbec nespal. Kluci z realizačního týmu mě ujišťovali, že všechno půjde rychle. Bohužel začalo pršet a z nejrychlejšího dne se stal ten nejdelší. Naštěstí jsem to mentálně i fyzicky zvládl, přestože to bylo hodně náročné.“
* Finále už tak dlouhé nebylo, rozhodnuto bylo ve dvou setech, i když ve zkrácených hrách. Byly tyto tie-breaky nějak speciální?
„Speciální byl celý zápas. Narazit na Novaka Djokoviče ve finále turnaje, to je nejtěžší možná varianta. V této disciplíně je výjimečný. Věděl jsem, že musím předvést své absolutní maximum. A ve zkrácené hře ještě něco přidat. Zkrácené hry jsou Novakova doména. Tentokrát jsem byl v koncovkách lepší, to rozhodlo. O to má výhra větší cenu.“
* Djokovič je váš vzor i přítel. Myslel jste na to před zápasem?
„Snažil jsem se soustředit na zápas. Měl jsem možnost se s Novakem skamarádit, ještě když jsem byl v juniorské kategorii. Ani jsem pořádně nezačal a on už mi dával rady a říkal, jaký mám potenciál. V Šanghaji jsem měl šanci si proti němu zahrát, což bylo taky neskutečné. Tehdy jsem to bral ještě trošku jinak, protože to byl můj splněný sen. Zápas jsem si šel užít a nasbírat co nejvíce zkušeností. Teď už jsem chtěl vítězství. Pro něj byla stovka přeškrtnutá, já naopak vyhrál první titul. Myslím si, že stý titul Novak určitě ještě získá, ale pak by už mohl pomalu končit.“ (úsměv)
* Speciální byl také závěrečný ceremoniál, během něhož Djokovič prohlásil, že nerad prohrává, ale s vámi mu to tak nevadilo. Co vám při těchto slovech prolétlo hlavou?
„Samozřejmě se to poslouchalo dobře. Myslím si, že to ukazuje na Novakův charakter. On je neskutečný šampion. Úspěchů, kterých v tenise dosáhl, je prostě neskutečné množství. Troufám si říct, že je jeden z nejlepších sportovců všech dob, takže dostat takovou pochvalu bylo pro mě hodně příjemné a současně povzbuzující. Dodalo mi to ještě více motivace do další práce a ukázalo mi to, že jsem na správné cestě.“
* Podruhé za sebou jste už v první polovině roku splnil svůj předsezónní cíl, kterým byl tentokrát postup mezi nejlepší třicítku. Už jste měl čas popřemýšlet o dalších plánech?
„Těch pár dnů po turnaji byl velký kolotoč, s týmem jsme neměli čas ani si popovídat. Jen jsme se domluvili, že nepojedu na turnaj v Monte Carlu, trošku si odpočinu a potrénuji. Určitě si sedneme a všechno probereme. Cíl upravíme, myslím, že půjde ještě o dvouciferné číslo.“
* A co tak vítězství na grandslamu?
„Určitě to do budoucna bude jeden z mých velkých cílů. Jen nevím, jestli to bude ještě v tomto roce. Největší šance bych měl díky mé hře zřejmě na betonu na Australian Open nebo US Open. Možná i ve Wimbledonu. Jestli jednou vyhraju Roland Garros, tak až jako ten poslední.“ (smích)
Jakub Menšík
* narodil se 1. září 2005 v Prostějově
* tenista a odchovanec klubu TK Agrofert Prostějov
* od osmi let se připravuje s trenérem Tomášem Josefusem
* vyhrál řadu turnajů v mládežnických světových kategoriích, zahrál si i finále na juniorce na Australian Open
* na konci roku 2021 vyhrál v anketě Zlatý kanár kategorii Talent roku
* o tři roky později jej světová organizace ATP vyhlásila Nováčkem roku
* do opravdu velkého tenisu vstoupil v roce 2023 na US Open, kde se z kvalifikace probil až do třetího kola
* Česko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži, kde ve druhém kole dvouhry podlehl Američanu Tommymu Paulovi
* je stálým členem daviscupové reprezentace, vedle dvouhry hraje i čtyřhru
* je postrachem hráčů světové desítky. Během krátké kariéry už stačil vyhrát osm zápasů se soupeři s Top Ten
* ve velkém progresu pokračuje i v probíhající sezóně. Vedle vítězství v Miami už stačil postoupit i do finále na turnaji ATP v Dauhá
* na konci března postoupil na žebříčku ATP na 24. místo a ve velkém předstihu splnil svůj plán postoupit letos do světové třicítky
* mezi jeho oblíbené sporty patří basketbal, fandí Golden State, je příznivcem Stepha Curryho
ZAJÍMAVOST: kvůli sportu rozhodně neodklonil na vedlejší kolej vzdělání. Maturitu na Gymnáziu Jiřího Wolkera složil na samé výborné.
